úterý 18. června 2013

Bez deseti minut čtyři hodiny

Tolik dnes celkem trvala cesta do Prahy a zpět. Náhoda, že každá stejně? Asi ne, neb jak ráno tak odpoledne byl na Jižní spojce zase po delší době v obou směrech stupeň 5, tedy v podstatě parkování za jízdy.Že se dalo jet jinudy? Možná, ale po svých zkušenostech bych tomu moc nevěřil. Ale nejen cestování stálo za starou bačkoru, neb mi nějak připadá, že celý dnešek mířil hodně do "outu". Ať ráno na kurtu, kde mi to hlavně první půlku našeho zápolení lítalo jak chtělo, navíc podmínky v hale v tom dnešním vedru byly obtížně snesitelné, tak i v průběhu dne v práci, kde to dnes s úspěšností bylo taky nějak půl na půl. Rozdíl byl v tom, že s tou raketou v ruce jsem si za to mohl úplně sám, v druhém případě to až tak úplně nebylo. Ale je to za námi. Prostě "Příště se musíte zlepšit, pane správče", jak se praví v kultovním českém filmu Postřižiny. Tak aspoň na závěr dne při teplotě stále nad třicet (mimochodem prý je dnes u nás nejtepleji z celé Evropy) letmý pohled na rozkvetlé růže a při příležitosti toho vedra teplá a hóóódně zdravá večeře :-) P.S. Na rozdíl od rána v hale už teď aspoň není tak vysoká vzdušná vlhkost. Tam to stálo dnes opravdu za ...  Z některých se tak lilo, že krátkodobý odpočinek jednoho v poloze ležmo vedle kurtu zanechal poměrně viditelné stopy. Prostě takový obtisknutý "Drápalík" z filmu Vesničko má středisková. Tentokrát ale ne do hlíny a poté vylitý do sádry, ale jen jeho potem otisknutá postava na natřeném betonu podlahy haly. Tady je aspoň důkaz, že nehraji s žádnými ořezávátky ale pořádnými chasníky :-) A ještě jedno srovnání na konec - i slečna Kočičková dnes nebyla ve formě, tak když jsem odpoledne zamykal, nějakou snahou zdrhnout zrovna nepřekypovala :-)


Žádné komentáře: