Když se mi ráno, přesněji brzy ráno, povedlo stihnout drobnou údržbu zahrady než se to kolem zase rozpálí, navíc poprvé i posnídat na zahradě, přemýšlel jsem, čím tu dnešní dovolenou vylepšit. A jak jsem pročítal Internet, odněkud vypadl tip na výlet do Špindlerova Mlýna, navíc s uvedením 10 důvodů, proč přijet právě sem. Navíc prý jedině tam lze potkat Krakonoše. A tak jsem si řekl, když zvou, ta co bych nepřijel. Navíc by tam nemuselo být takové vedro (pozn. ukázalo se, že jsem byl bláhový :-). Cestou jsem si naplánoval, že by dnes mohla stačit patnáctka max. dvacítka a když jsem dorazil pod Medvědín a zrovna pouštěli lanovku (jezdí jednou za půl hodiny), bylo jasno. Nahoru na Medvědín a po červené směr Vrbatova bouda a Zlaté návrší. Tam se uvidí. A vidělo se! Sluníčko pralo i zde s plnou silou, ale pofukoval větřík, takže to ještě šlo. Za chvíli tu byla Vrbatova bouda, pak mohyla Hanče a Vrbaty a pod ní parádní vyhlídka na střední část Krkonoš. Tam se i doladila dnešní trasa, jejímž vrcholem byl pramen Labe. Odtud zpět podle vody k Labské boudě a pak už údolím, kde na řadě míst bylo možné se v dosud chladném Labi osvěžit (někteří tam pokoušeli i své plavecké umění). Pak už jen dolů zpátky až pod Medvědín, kde už čekalo docela dost rozpálené auto, aby s jednou zastávkou ve Vrchlabí v oblíbené Pivovarské baště následoval návrat domů, neb dovolená byla jen dnes :-( P.S. Pokud jsem se neměl spokojit s tím dřevěným Krakonošem, co vítá hosty v restauraci u dolní stanice lanovky, tak jsem jej dnes nepotkal.
Žádné komentáře:
Okomentovat