S poměrně špatnou předpovědí počasí v zádech jsme nakonec páteční dovolenou po krátké diskusi věnovali běžkám. Nelehká volba, kam to bude, byla rozřešena až těsně před odjezdem. Volba padla, mj. díky očekávání, že bychom se mohli dostat nad mraky, na stopy kolem Černé hory. A vyšlo to na 200%, tedy v podstatě chyběly (nám ale ne) i ty mraky. A když se k tomu přidal před polednem ještě výstup na rozhlednu na Hnědém vrchu a poté tradiční česká kuchyně na Lyžařské boudě, opustit stopy na Lisčí hoře a začít se vracet k autu se nám moc nechtělo. Setkat se v tomto čase s prašanem, lehkým mrazíkem a modrou oblohou v jednom čase a na jednom místě lze v této zimě považovat za takový malý zázrak. Ale jako všechno, i pobyt tam měl svůj konec a k němu navíc zbývalo ještě 12 km. A ty dva od Vendlovky poslední tři po Černohorské silnici díky teplotě a sjezdu o několik set výškových metrů níže bylo proti ježdění nahoře pravým opakem a pro nohy docela očistec. V podstatě jízda po ledovém struhadle. Nakonec ale i to jsme bez újmy zvládli, takže nic se nezměnilo na tom, že zase po delším čase to byl jeden vydařený den v zimním čase, byť jsme za ním museli vyrazit o více než tisícovku metrů nahoru.
Žádné komentáře:
Okomentovat