Jaký vlastně byl?

Každopádně opět svým způsobem jedinečný, tedy originální. Ať tím, že jsme zase dělali i to, co jsme původně nechtěli, že jsme něco z toho dělali jindy, než jsme původně chtěli či že to bylo jinde, než jsme plánovali, nebo třeba i tím, že jsme se na jeho počátku neodvážili doufat, že to vůbec může dopadnout apod. Také tím,  a to bylo to pro končící rok ze všeho nejdůležitější, že nás nepotkalo nic z takových situací, které bychom nedokázali či nedostali možnost je řešit. V některých situacích se člověk musel vrátit docela hluboko do historie, některé opět znamenaly novou zkušenost, většina opět nové zážitky. Letos nás to tíhlo spíše na poloostrovy za poznáváním zajímavých míst, takže návrat jak na Pyrenejský tak i na Skandinávský. Ale ani tuzemsko nezůstalo opominuto. Při údržbě fotoarchivu jsme se navíc vrátili i k dalším místům, kde jsme již byli a nezůstali jsme jen u toho, neb otevírající se možnosti pro uskutečnění jednoho z dalších snů jsou lákavé nejen pro povídání o tom. Fenoménem letošního roku byla rozzářená očička našich "miminek" - Ali a Clifa, které přispěly k výraznější tvorbě endorfinu. Čímž vzkazuji výzkumníkům, že vylučování hormonu štěstí způsobujícího dobrou náladu, vyvolávajícího pocity štěstí, tlumícího bolesti apod., nemusí ovlivňovat jen stres a svalová zátěž (obojího bylo letos docela dost) či konzumace některých potravin. Konec roku byl opět hodně uspěchaný, bohužel tentokrát hodně od vlivem různých viróz, což vedlo k tomu, že jsme se už nestihli potkat se všemi, se kterými jsme letos chtěli. Ale i to není nic, co by se nedalo napravit, navíc, když se opět letos povedlo uskutečnit několik tradičních setkání a je příslib i pro další rok. Akorát je potřeba o tom o trošku dříve dát, neb rok od roku máme plnější kalendáře a hledání data, které by vyhovovalo všem, je složitější :-) A tak na tom začneme pracovat již v nejbližších dnech, neb první z takových akcí je "za humny". P.S. Teď už jen odzátkovat sekt, nalít do skleniček a s přivítáním nového roku vyprovodit ten starý.