Myslel jsem, že když mu v rámci ranního uvítání skočím na záda, že bude rád, ale asi to nebyl ten nejlepší nápad. Jednak to asi moc nečekal, když se otočil, a taky na to, aby člověk ustál toho mého půl metráku, být otočen jen nestačí. Výsledek? Oba na zemi, přesněji jen on a já na něm. Sice nebyl rád, ale nakonec to vzal, abychom si pak spolu docela dlouho hráli na zahradě. Odpoledne jsem už byl klidnější a když mi před večeří občas ještě věnovali svou pozornost, tak když se objevilo jídlo, letěl jsem do kotce jak splašený, abych pak hned zalezl do boudy a nevěděl o světě. Ráno nesmím zapomenout pozdravit Papriku až půjde s paničkou kolem. A to dostatečně hlasitě, abych na to upozornil i ty, co ještě spí :-) P.S. A chvilku jsem i asistoval při úklidu dvora, neb ty dvě pískovcové desky, co mi neustále uklízí, chci mít na očích. A tak jsem je tahal zpět ke studni. Sice pomalu, ale jistě, takže jsem dosáhl svého a on se už o ně přestal zajímat.
Žádné komentáře:
Okomentovat