Na letišti standardní odbavení, zase se povedlo získat místa k oknu, byť i tentokrát bylo jasné, že poletíme celou cestu nad hustými mraky, bezpečnostní kontrola doplněná i o zkoušku na drogy a pak už jen v tranzitu čekání na odlet zpříjemněné posledním "místním cappuccinem" tentokrát s kakaovým posypem. Odlet, tedy odjezd ze stojánky na čas, ale než se podařilo vzlétnout, tak jsme snad skoro dvacet minut pojížděli po různých drahách než jsme se dostali na tu, ze které jsme startovali na moře, abychom se pohledem přes křídlo naposledy rozloučili s Barcelonou. Do Prahy jsme dorazili v plánovaném čase a když k tomu přidám, že oba kufry jsme měli na pásu "v první desítce kufrů", přičemž jeden byl dokonce "bronzový", že Praha byla prázdná, tak jsme z letiště doma byli v čase, za který se mi dost často nedaří dostat se domů ani z práce. Sýry cestu úspěšně přežily, zítra začne jejich ochutnávka a nezbývá, než ještě "vyprázdnit fotoaparát" a zpracovat fotky do souboru k prohlédnutí. Co na úplný závěr? Buena idea! Tedy po našem, byl to dobrý nápad navštívit Barcelonu a mohu říci, že z té řady měst navštívených v Evropě jeden z nejsilnějších zážitků. Sice možná taky tím, že už jsme toho viděli hodně a že si to umíme (snad) lépe užít, ale ať je to tak či tak, bylo tam krásně a domů se moc nechtělo. Věděl bych, co by se tak ve dvou až třech dnech tam dalo ještěbpodniknout. Tak třeba příště a nebo zase někde jinde.
Žádné komentáře:
Okomentovat