A že by to byl nějaký zajímavý den, to určitě ne. Spíše smutný vším, co se s něm událo a co ještě nějaký ten den bude nejen v paměti. Sobota už vypadala lépe. A to po všech stranách. Dokonce tu máme další letošní prvenství - první růže letošní sezóny - a právě na tom nejstarším keři, jehož původ spadá do devadesátých let minulého století do Německa. A ani počasí, byť docela větrné, nezklamalo. A tak i přes různě se točící vítr, který občas vůně vycházející ze zahradního krbu rozháněl kolem do širokého okolí, přišla večer řada i na špekáčky. Clif sice poslušně čekal "za improvizovanými vrátky", které však v pohodě plavným skokem normálně překonává, ale v čase, kdy jsme večeři nejprve dali ven z pergoly, neodpustil si ty své "psí oči" při obcházení stolu. P.S. Letošní jarní Orient Express z Prahy přes Paříž do Londýna odjel dle jízdního řádu.
Žádné komentáře:
Okomentovat