Babi, dědo, lufťáci přijeli :-)

Týden sice začal menším ochlazením, ale s vodou, se kterou vyhrožovali i pro náš region, to opět nedopadlo. Byť vláhy třeba, o to, co z některých míst ukazovali, ale nebylo co stát.  Vlastně to s vodou dopadlo, neb v pondělí se už konečně dostalo na výměnu dřezové baterie, která si tentokrát už nenechala domluvit a musela ji nahradit nová. Tak snad zase nějaký ten pátek vydrží. Poslední červnové dny byly hlavně ve znamení „nahánění“ věcí přislíbených do konce měsíce, kdy v tomto případě současně končilo čtvrtletí i pololetí, takže poměrně důležité milníky v řadě plnění. Ale když se rychle ohlédnu, tak možno konstatovat, že se to zvládlo a první červencové dny to snad nepoloží. Na poslední červnové cestě z Prahy jsem měl spolucestující, neb se mnou jela na svůj první prázdninový týden mezi dvěma školkami naše Ali. Pravda, cesta mohla být lepší, ale nakonec se to v tom prázdninovém rozjíždění, kdy jen samotný výjezd na kraj Prahy zabral něco přes hodinu, což bývá někdy i čas, kdy už jsem z Prahy doma, zvládlo. Po pátečním přesvědčení se, že to, co fungovalo na konci června, funguje i první den v červenci a po vypořádání několika drobných restů už tu byl dlouho očekávaný víkend. A byť jsme tentokrát nechali zahradní gril odpočívat, byla prý jak na zahradě, tak i na dětském hřišti s programem spokojenost. A když se k tomu přidá občasná Clifova péče, tak to bylo snad úplné. Do dnešního rána se sice asi nevstávalo tou správnou nohou, ale za chvíli i to bylo minulostí. Po snídani chvilka s kostkami, autíčky a plastelínou a teď už nezbývá než jít opět „zkontrolovat“ trampolínu, skluzavku a houpačku. Pak možná ještě před obědem na něco dojde i na zahradě. Odpoledne čeká krátká návštěva Hradce Králové.