Uplynulých pět pracovních dnů, které si s sebou ještě nesly dozvuky z předchozího "svátečního" týdne, končilo netradičně - páteční služební cestou do Prahy, takže psát, co se ještě vešlo do "mimopracovního" času v tomto týdnu, když i pátek byla Praha, je skoro zbytečné. Když říkám skoro, tak určitě tam něco muselo být, když nebudu zmiňovat drobnosti, které na člověka čekaly, když k večeru, neb tento týden to z Prahy "obzvláště rychle" jezdilo, vystoupil z auta. To skoro bylo dlouho slibované popovídání s jedním ze svých bývalých kolegů a spolužáků ze školy. Sice to bylo po nejdelším pracovním dnu v tomto týdnu, ale myslím, že ani to nic nezměnilo na tom, že jsme spolu příjemně strávili podvečerní čas. Nejen nad vzpomínkami, ale i nad dalšími plány. Za zmínku by mohl ještě stát rychlý průchod Kampou, kdy se mi nechtělo z jednání jet na metro tramvají a vzal jsem to kousek pěšky. Francouzský trh jsem si jen stačil zdokumentovat pár obrázky, neb byť lákalo se tu chvilku zastavit a něco ochutnat (místo oběda ve firmě by to byla určitě dobrá volba), ale jelikož před obědem bylo třeba ještě něco ve firmě stihnout, zůstalo jen u pár obrázků. Takže veškerá očekávání se už posunula do pátku odpoledne, kdy jsme se pustili do vyklízení spíže a prostoru pod schody, aby v sobotu jak stěny tak i podlaha dostaly nový nátěr a zde umístěné regály prošly "kompletní očistou". Teď už jen něco posnídat, a pustit se do toho, aby nám z toho víkendu ještě něco zbylo i na to "nicnedělání". Zejména když na nedělní poledne je naplánována "chobotnice" :-) Zahrada díky poměrně vydatnému dešti se o sebe snad kromě trávníku, který už bude nutno zase přistřihnout, tentokrát postará sama.
Uplynulých pět pracovních dnů, které si s sebou ještě nesly dozvuky z předchozího "svátečního" týdne, končilo netradičně - páteční služební cestou do Prahy, takže psát, co se ještě vešlo do "mimopracovního" času v tomto týdnu, když i pátek byla Praha, je skoro zbytečné. Když říkám skoro, tak určitě tam něco muselo být, když nebudu zmiňovat drobnosti, které na člověka čekaly, když k večeru, neb tento týden to z Prahy "obzvláště rychle" jezdilo, vystoupil z auta. To skoro bylo dlouho slibované popovídání s jedním ze svých bývalých kolegů a spolužáků ze školy. Sice to bylo po nejdelším pracovním dnu v tomto týdnu, ale myslím, že ani to nic nezměnilo na tom, že jsme spolu příjemně strávili podvečerní čas. Nejen nad vzpomínkami, ale i nad dalšími plány. Za zmínku by mohl ještě stát rychlý průchod Kampou, kdy se mi nechtělo z jednání jet na metro tramvají a vzal jsem to kousek pěšky. Francouzský trh jsem si jen stačil zdokumentovat pár obrázky, neb byť lákalo se tu chvilku zastavit a něco ochutnat (místo oběda ve firmě by to byla určitě dobrá volba), ale jelikož před obědem bylo třeba ještě něco ve firmě stihnout, zůstalo jen u pár obrázků. Takže veškerá očekávání se už posunula do pátku odpoledne, kdy jsme se pustili do vyklízení spíže a prostoru pod schody, aby v sobotu jak stěny tak i podlaha dostaly nový nátěr a zde umístěné regály prošly "kompletní očistou". Teď už jen něco posnídat, a pustit se do toho, aby nám z toho víkendu ještě něco zbylo i na to "nicnedělání". Zejména když na nedělní poledne je naplánována "chobotnice" :-) Zahrada díky poměrně vydatnému dešti se o sebe snad kromě trávníku, který už bude nutno zase přistřihnout, tentokrát postará sama.
Žádné komentáře:
Okomentovat