A
na samý konec pracovní části tohoto týdne zůstaly ještě dvě stovky kilometrů za
volantem (tentokrát s větší porcí kilometrů po okreskách), aby po celodenním
firemním vzdělávání se a cestě domů (povětšinou za slušného lijáku - auto tímto
děkuje za pořádný jarní oplach) mohl začít víkend. Pátek třináctého sice nepřinesl žádnou smůlu,
ale také ani nějakou obzvláštní radost, tak proč si ji (tu radost, samozřejmě) neudělat
v sobotu, že? A při příležitosti sobotní
cesty do Pardubic třeba zase nenavštívit na Dubině „náčelníka“. Ještě štěstí,
že jsem ale předem zvedl telefon, neb změnili otvírací dobu a možnost návštěvy
v obědovém čase už není. Ale jak
říká klasik, cíle zůstávají, jen cesty se mění, takže výprava za dobrým steakem
platí, ale Pardubice byly vyměněny za Chrudim a „náčelník“ za místní restaurant
Na Bídě, kde shodou náhod zrovna probíhala akce „Hovězí hody“. A hody to
opravdu byly, já měl sice vepřový řízek, ale i tak večer už nenásledovala obligátní otázka „Co si dáme
k večeři“? :-) P.S. A nejen, že chutnalo, ale přálo
i počasí, takže sobota jak vymalovaná se vším všudy.
Žádné komentáře:
Okomentovat