Co přinesou ty tři dvojky v novém letopočtu?

Spíš bych se měl ptát, co odnesou. Ale stejně jako tomu je na Mikuláše, kdy se čertem a odnesením do pekla ještě někde vyhrožuje a víme, jak to dopadá, tak ani ten téměř magický letopočet, jak sdělují numerologové, asi sám od sebe žádný zázrak nezpůsobí. Natož něco odnese. Ale přát si to, to nám nikdo nemůže vzít. Sice v zázraky moc nevěřím, ale aspoň si přejme, aby po těch dvou letech "soužití" s covidem jej a vše způsobené kolem už konečně ten čert vzal. A nemusí s tím čekat až na Mikuláše. Když už jsem zmínil tu číslovku dvě, tak ale asi něco těm numerologům přece jen nelze něco upřít. To, že čísla se zejména v poslední době dostávají v naší komunikaci hodně do kursu. Ale snad mezi ně příští rok nepřibydou ty řadové, označující např. další vlnu covidu, dávku očkování, lockdown apod. To byla taková rychlá příprava na půlnoc, tedy opět bez nějakých větších předsevzetí. Do čeho se bude možno nebo by bylo záhodno se pustit, to už je ale jiná kapitola. Teď, tedy v čase, když už chvilku stačí prsty na jedné ruce, aby vyjádřily, kolik tomu starému roku zbývá, nechme úvah, neb z domácího "wellness" se vrací třetí účastník dnešní silvestrovské oslavy, abychom si spolu na ten nový rok společně připili a mohla se odebrat se svým zájou "na kutě" za svými dětskými sny. 

Poslední den v roce před námi

Vlastně ještě pár minut, a máme ho tu. Těchto pár řádek je sice "oběma nohama" ještě v právě končícím roce, ale až na ten dnešní nákup potravin a pár drobností na Silvestra a dva víkendové dny, to už dnes bylo hlavně o plánech na příští rok. Sice si říkám, že plánování jsem si v předchozích letech užil dost, ale řešit jen to "teď" nebo "co zítra", na to snad nikdy nedojde. Polední letošní návštěva hradeckého Panoramica by sice mohla něco napovědět, ale ne, po včerejší domácí "číně" netrénujeme ani dnes na letní dovolenou. Jen nám to zařizování prvních plánů na příští rok trvalo ve městě chvilku déle, takže už jsme tam rovnou zůstali na oběd.  Tentokrát nás v Panoramicu svými hlubokými talíři nezaskočili a oběd byl i přes to množství jídla skutečně takový lehčí. Zejména při srovnání s gastronomií uplynulých svátečních a jim následujících dnů. Počasí dnes v podstatě do puntíku naplnilo předpověď, takže kdyby se ještě rozjasnila obloha a zítra resp. i na Nový rok to pokračovalo, jak to předpovídají, tak bych na konci víkendu už měl dělat první postřik broskví proti kadeřavosti! Zítřek už bude nejen o ohlédnutí se za pomalu již uplynulým rokem, ale i pohledem na to, co z něj v tom dalším pokračuje, mělo by se změnit, či už skončit. Bohužel ta hlavní témata už jsou známa nějaký ten pátek a obsazují u naprosté většiny z nás všechna tři místa na pomyslných "stupních vítězů", v tomto případě  spíše ale na "stupních téměř poražených". První, se kterým, bohužel, vstupujeme už do třetího roku "společného života", je covid. Druhým jsou veškeré energie, jejich ceny a hlavně jejich budoucí dostupnost, a třetí je hlavně z dění kolem energií plynoucí skokové zdražování. S tím vším se ale bude možno nějak vypořádat jen v mezích, které to člověku nějak dovolí. S tím ostatním, co přinese další rok, to už bychom mohli mít v rukou sami. Takže opět bude platit známé, že nový rok bude takový, jaký si jej v daných podmínkách uděláme. A že by se přitom neměl člověk zapomenout na něco těšit, proto už máme v domácích plánech nejen co přijde na zítřejší silvestrovský stůl, ale i první "příspěvky" na ten nadcházející rok. P.S. Kdo by ale zítřek nejraději z kalendáře vymazal, je Clif, neb petardy a ohňostroje, resp. jakékoli rány nejsou jeho šálkem čaje.

Tečka za letošními Vánocemi aneb jaké byly?

Tu v podstatě udělalo až dnešní odpolední cappuccino, kdy se zavřely dveře za našimi vánočními hosty. V domě sice zůstává vánoční výzdoba, stále je i co si "zobnout" z letošního cukroví, ale ta pravá atmosféra doplněná rozzářenýma dětskými očima u vánočního stromečku už je pryč. Letos byl Štědrý den opět "posunut" o den déle, takže ty poslední přípravy na něj proběhly v tom "neposunutém". Co se nezměnilo, byl termín a čas tradičního odpoledního sousedského setkání staré studny. Mimochodem už to má takovou tradici,  že bych asi už pomalu měl posunout označení tohoto místa mezi ta, pro která se už používají vlastní jména a tedy to začít psát s prvním velkým. Ke Štědrému dni kromě tradičních dobrot patří zmínit ještě jedno, a to počasí. Ještě brzy ráno to sice vypadalo, že by díky menší noční sněhové nadílce mohl být překvapivě na sněhu, byť těžkém a mokrém, ale ranní deštík a další oteplení jej poslaly zpět do bláta, jehož jsme si na botách přinesli z odpolední vycházky docela dost. Ježíšek se ani letos na Štědrý den v našem okolí neunavil tak, aby k nám nedorazil o den později, takže nejen celý den ale i tečka na jeho závěr neměly chybu. Děkujeme, dárky byly nejen krásným překvapením, ale v několika případech i poměrně slušnou výzvou. Já si tentokrát budu muset v nejbližší době ověřit nejen jak mi to v nové zimní sezóně běhá, ale i jak se mi "klepe ruka" a jak mi "to míří", neb asi vrcholem této sezóny bude to spojit a užít si to dohromady. Říká se tomu biathlon. Druhý vánoční svátek i přes ten divný čas kolem přinesl setkání všech z naší "rodinné bubliny", kdy navzdory "doporučení" těch, co v posledních dnech zase mění své názory, jak se jim to momentálně hodí, došlo i k setkání dětí nejen s prarodiči, ale ještě o jednu generaci dále. Prostě zdravý rozum a věci pod kontrolou.  S přelomem týdne přišel mráz, přičemž návrat teploty nad nulu se předpokládá až od zítřejšího odpoledne. Ale prý to nebude jen o pár desetinek či stupňů, ale pomalu až někam k jarním teplotám, Tedy přes 10°C, tak uvidíme.  Jelikož titulek ale láká na hodnocení Vánoc a dosud tu k tomu v podstatě nic nepadlo, tak zpět k tématu. Ale myslím, že bude stačit stručně dodat, že byly opět jedinečné, určitě si těch pár dnů všichni užili a navíc přinesly i nějakou tu inspiraci na ty příští. V případě vánočky to ale nebudou až zase příští svátky, ale repete bude už dnes, neb právě se peče. P.S. Jinak barborky sice vykvetly až po Vánocích (přesněji o čtyři později, než podle pranostiky měly), ale jelikož u nás není žádná svobodná dívka na vdávání, není třeba "litovat", že ze vdavek nebude příští rok nic :-) Pro nás jsou hlavně  vánoční dekorací a připomínkou nedávného zimního slunovratu. 

Tak "Zdravé, šťastné a veselé ..."

A stejné nejen pro zbytek tohoto roku, ale i pro celý příští všem na tyto stránky třeba  jen omylem zabloudivším, nebo těm občasným  či již pravidelným čtenářům (z více než 72 zemí), neb tato statistika registruje jen ty, kteří nemají u sebe zablokovánu informaci o místě jejich připojení se k těmto stránkám. P.S. Ještě pár minut, a máme je tu.

Norům ta předpověď tentokrát vyšla na hodiny

Od dnešního rána jsem "po hodinách" sledoval, jak se z mrazivého zimního počasí stává opět takový ten sychravý podzim, projevující se v tomto čase teplotou skutečně jen pár desetinek pod bodem mrazu, mlhou a mrznoucím mrholením vytvářejícím na zámkové dlažbě zase kluziště. Tentokrát těm Norům jejich předpověď vyšla i co do teplot na jednotlivé hodiny, jak se teplota začala zvyšovat. A tak z těch všech modelů nakonec na letošní Vánoce (aspoň pro naše končiny) opět vychází ten nejteplejší a tedy Vánoce na blátě. Což spolu s tím již téměř neuvěřitelným časem kolem nás (aspoň co do některých událostí i věcí) sice nedává ten optimální základ, ale zejména poslední dva roky nás vyučily, že počasí už není to, co by nás mělo trápit o vánočních svátcích resp. už pomalu i vůbec, pokud zůstane v nějakých pro nás přijatelných mezích. Středa byl docela mrazivý den, těch -6°C teplota k ránu přelezla jen pár desetin, ale to byl asi vrchol, neb od té doby klesá. Tipnu si, že do Štědrého dne vstoupíme už s teplotou těsně nad nulou. Myslím tím do zítřka, neb tu jeho atmosféru jsme si i letos přenesli na 1. svátek vánoční, abychom si ji užili v domácí bublině, byť někteří už budou mít Ježíška podruhé. Včera a dnes to bylo doma "hodně sladké", takže Císařův řez jsem si odnesl jen na obrázku. On vlastně byl ve středu ve městě takový spěch díky všude přítomným frontám, že by si jej člověk po obědě, který nakonec byl taky trošku uspěchaný, ani nevychutnal. Teď už nezbývá opustit klávesnici notebooku, doplnit sem pár obrázků o tom a pak nabrousit nože, neb čas "velkého krájení" nastal. Přesněji jeho první část, neb druhá, na tu přijde až zítra dopoledne. Vždyť díky "posunu" Štědrého dne nám stačí udělat salát až zítra. P.S. A data z hodinek připutovala i do grafu, takže těch 10 000 + 10 km není jen jedno číslo, ale i docela zajímavý pohled na "pohybování se" od 1.1.2019, tedy z času, kdy tou nejrozšířenější nemocí asi byla chřipka. Však ty dvě největší "uzávěry" (spíše známé jako "lockdown :-) jsou i na mém grafu patrné.

Počítadlo se konečně překlopilo do plusu

Aneb už se nebude ubírat ze dne a přidávat noci, ale dnešní pátou odpolední (pro ty, kdo chtějí být přesní, tak v 16:59 hod.) se to otočilo. A byť hodně pomalu se začalo se ubírat z noci a přidávat do dne. Jinak včera večer  po návratu z předvánočního toho shonu ve městě, byť už to nebylo o shánění dárků ale nakonec spíše jen o procházce historickým centrem, padl nápad vidět i vánoční strom v Pardubicích. Rozsvícený, na rozdíl od toho hradeckého, který jsem viděl sice už párkrát, ale přes den. Takže jsem si zopakoval jedno obvyklé "pracovní ráno" se vším všudy, abych se v Pardubicích objevil ještě než se strom po pondělní noci zase zhasne. Nakonec Pardubice nebyly jen o těch několika pohledech na Pernštýnském náměstí. S řadou míst na dnešní trase se objevily i vzpomínky na léta zde strávená. takže nebylo se čemu ani divit, že chytré hodinky mi právě dnes oznámily, že se mi povedlo splnit cíl, který jsem si dal, když jsem se s nimi "skamarádil". Tedy dostat počítadlo kilometrů na hodnotu 10 000. A nakonec nebyly k tomu třeba ani tři celé roky. P.S. Zítra to sice bude ještě jednou o městě, ale to už jen o rychlém doplnění těch pár nejnutnějších a hlavně čerstvých věcí pro vánoční stůl. Že to bude rychlé, tomu až tak nevěřím, takže bude třeba se na to i řádně obléknout, neb na příští dva dny jsou očekávány mrazy, které by mohly atakovat "rekord" této zimy pro naše končiny, tj. dostat se pod -5°C. Kolik to bude, uvidíme. Mimochodem ještě nedávno -5°C pomalu nebylo vnímáno jako nějaký větší mráz, ale tentokrát se k tomu má přidat vítr, takže pocitově to prý bude mráz určitě.

Poslední adventní víkend byl už až na ten vítr klidný

Vždyť takový byl i plán "zlomit" předchozí poměrně hektické období rovnou do předvánoční pohody. Až na to, že až na pár kroků po zahradě to bylo "pod střechou", to i dopadlo. Jen ta ochutnávka cukroví se do toho nějak nevešla, ale nevadí. Jelikož je ale těch možností do začátku Vánoc ještě dost,  tak i to určitě dopadne :-). A s naším tradičním vánočním punč, který jsme letos netrdičně vařili až týden po Mikuláši. Jinak když už jsem se dostal k Vánocům, tak v loňském roce bylo zdraví to hlavní motto vánočních přání. I letos zejména díky tomu divnému času zůstává, ale nějak by se mi chtělo k tomu doplnit ještě rozum a vzájemnou ohleduplnost. P.S. Hlavně pro ty, kteří mají nebo nedávno získali mandát k řešení současných problémů. Těm, co jej nemají nebo nejsou slyšeni, je rozum samozřejmě také třeba, ale asi by bylo vhodnější jej nahradit textem hodně trpělivosti a sil. 

Pel mel dnů před víkendem se zlatou nedělí

Znamenal, aspoň z pohledu počasí, návrat do "usmrkaného" podzimu, což ale není myšleno z hlediska epidemiologického. Prostě po několika dnech s ranními mrazíky se teplota po celý den přehoupla přes nulu a byly chvíle, kdy to bylo dokonce i přes 5°C. A hlavně ty dny provázela zejména v ranním a večerním čase slušná mlha. Obvykle by každý nadával na to počasí. V současném divném čase to naopak spoustě z nás vyhovuje, neb se to prudké zdražení energií, které se v tomto čase zejména podílejí na vytápění našich příbytků, projeví na účtech o trošku méně, než kdyby už stále jen mrzlo. Přesto mne nic neodradilo tentokrát jen vycházky pro pár věcí do Rakytníku doplněné na cestě zpět jedním ovocným čajem u mé bývalé kolegyně. Návštěva to byla svým obsahem se od těch předchozích už výrazně lišící, neb v podstatě nepadlo jediné slovo o bývalé i současné práci. Mimochodem stejně tomu bylo i při čtvrtečním posezení, tentokrát u pravého černého čaje, v Dobré čajovně. To zase asi bylo takové menší překvápko, neb když jsme se domlouvali, že se před svátky potkáme, byla řeč o nějaké kavárně na pěší zóně. Byť prostředí čajovny trošku navozuje pocit, že se zde čas zastavil, nebylo tomu tak. Tentokrát ten čas zde možná utekl až moc rychle. Jinak uprostřed týdne došlo po delším čase opět i na kulturu. Po dvou odkladech konečně více než po roce to vyšlo, aby po nezbytné kontrole EU certifikátu a nasazení respirátoru jsme strávili parádní dvě a půl hodiny v hledišti Filharmonie HK ve společnosti herců Simony Stašové a Petra Nárožného v divadelní komedii Poslední ze žhavých milenců autora Neila Simona. S dneškem by už snad až na něco čerstvých potravin v příštím týdnu měla být konečná i s nakupováním. A to jak v kamenných obchodech tak i v e-shopech. Mimochodem dnes na rozdíl od předchozích dnů pochůzkám po městě počasí přálo. Vše, co bylo zamýšleno, je "pod střechou" a něco z toho bude mířit pod stromeček. Byť v posledních letech už tak nezáleží, co bude pod ním, ale hlavně kdo bude sedět kolem něj. A tak bylo dnes i závěrečné domlouvání toho, jak se v té naší rodinné "bublině" letos potkáme. Jinak kolem nás se nic nemění, zatím, byť dnes od dopoledne všemi možnými informačními kanály rezonuje slovo změna. Snad se v příštích dnech dozvíme, jak všechno to, co je špatně, bude jinak. Tak doufejme že ne ještě hůře, abychom na to "současné špatné" ještě nevzpomínali. Ne, to není pesimismus, to je jen povzdech nad tím, aby to neskončilo jen v rovině kritiky toho stávajícího a nápadu jak to změnit, jako tomu člověk už byl nesčetněkrát svědkem. Ale aby se to i tak změnilo. Snad si ale nikdo nenamlouvá, že to půjde okamžitě jako mávnutím kouzelného proutku. Už se to ale nenazývá návratem do původního stavu, ale opatrněji a méně jednoznačně - návratem do dřívějšího života. Že by k tomu sedělo ještě doplnit "před koronavirem", o tom snad žádná, ale takový kouzelník tu není. My jsme si na to naše doma taky zkusili trošku posvítit - novým lustrem :-) A na konci tohoto víkendu bychom se v tom "měnění" mohli vrátit aspoň  vytvořením naší obvyklé domácí vánoční atmosféry. Na tom se ale zítra a v neděli ještě musí popracovat - mj. ustavením a ozdobením vánočního stromečku a také i ochutnávkou letošního napečeného a nazdobeného cukroví :-)