Zakrytí zahradního nábytku v pergole by už mělo být poslední venkovní činností, která zůstala z podzimu. Teď už by venku mohlo přijít ke slovu snad už jen koště a hrablo na sníh. Samozřejmě pokud se zadaří a bude tu nějaká větší bílá nadílka. Takže by se dalo říci, že se život "v chaloupce" konečně vrátil po těch posledních "bouřlivých" dnech do normálních kolejí. Vlastně rovnou do těch adventních. Přípravou na adventní neděli byla sobotní cesta za perníkovými chaloupkami do Pardubic, pak doplnění výzdoby o větvičky třešní ("barborek") s očekáváním, že se na Štědrý den na nich objeví bílé kvítky, aby se před setměním ještě stihla jedna vycházka do lesa s Clifem. Sice ještě nic adventního, ale když neděle už měla být skutečnou adventní nedělí, kdy ráno stačilo jen zapálit svíčku na adventním věnci a konečně si zase chvilku užívat "nicnedělání". Sice se to do úplně do písmene nenaplnilo, neb to nedalo nic nedělat, ale zase je to v obvyklých kolejích, takže i přes ten divný čas, kdy člověk už pomalu neví, ve které vlně momentálně jsme resp. která dávka na nás ještě (ne)čeká, se zase otevřel prostor pro zážitky. Byť značně omezený, ale nějaký. Uvidíme, co se objeví a co se podaří "chytit". P.S. A abychom i s adventním věncem byli v souladu s časem, nehořela dnes jen jedna svíčka, ale dvě. Ta druhá byla za minulou adventní neděli.
Žádné komentáře:
Okomentovat