Znamenal, aspoň z pohledu počasí, návrat do "usmrkaného" podzimu, což ale není myšleno z hlediska epidemiologického. Prostě po několika dnech s ranními mrazíky se teplota po celý den přehoupla přes nulu a byly chvíle, kdy to bylo dokonce i přes 5°C. A hlavně ty dny provázela zejména v ranním a večerním čase slušná mlha. Obvykle by každý nadával na to počasí. V současném divném čase to naopak spoustě z nás vyhovuje, neb se to prudké zdražení energií, které se v tomto čase zejména podílejí na vytápění našich příbytků, projeví na účtech o trošku méně, než kdyby už stále jen mrzlo. Přesto mne nic neodradilo tentokrát jen vycházky pro pár věcí do Rakytníku doplněné na cestě zpět jedním ovocným čajem u mé bývalé kolegyně. Návštěva to byla svým obsahem se od těch předchozích už výrazně lišící, neb v podstatě nepadlo jediné slovo o bývalé i současné práci. Mimochodem stejně tomu bylo i při čtvrtečním posezení, tentokrát u pravého černého čaje, v Dobré čajovně. To zase asi bylo takové menší překvápko, neb když jsme se domlouvali, že se před svátky potkáme, byla řeč o nějaké kavárně na pěší zóně. Byť prostředí čajovny trošku navozuje pocit, že se zde čas zastavil, nebylo tomu tak. Tentokrát ten čas zde možná utekl až moc rychle. Jinak uprostřed týdne došlo po delším čase opět i na kulturu. Po dvou odkladech konečně více než po roce to vyšlo, aby po nezbytné kontrole EU certifikátu a nasazení respirátoru jsme strávili parádní dvě a půl hodiny v hledišti Filharmonie HK ve společnosti herců Simony Stašové a Petra Nárožného v divadelní komedii Poslední ze žhavých milenců autora Neila Simona. S dneškem by už snad až na něco čerstvých potravin v příštím týdnu měla být konečná i s nakupováním. A to jak v kamenných obchodech tak i v e-shopech. Mimochodem dnes na rozdíl od předchozích dnů pochůzkám po městě počasí přálo. Vše, co bylo zamýšleno, je "pod střechou" a něco z toho bude mířit pod stromeček. Byť v posledních letech už tak nezáleží, co bude pod ním, ale hlavně kdo bude sedět kolem něj. A tak bylo dnes i závěrečné domlouvání toho, jak se v té naší rodinné "bublině" letos potkáme. Jinak kolem nás se nic nemění, zatím, byť dnes od dopoledne všemi možnými informačními kanály rezonuje slovo změna. Snad se v příštích dnech dozvíme, jak všechno to, co je špatně, bude jinak. Tak doufejme že ne ještě hůře, abychom na to "současné špatné" ještě nevzpomínali. Ne, to není pesimismus, to je jen povzdech nad tím, aby to neskončilo jen v rovině kritiky toho stávajícího a nápadu jak to změnit, jako tomu člověk už byl nesčetněkrát svědkem. Ale aby se to i tak změnilo. Snad si ale nikdo nenamlouvá, že to půjde okamžitě jako mávnutím kouzelného proutku. Už se to ale nenazývá návratem do původního stavu, ale opatrněji a méně jednoznačně - návratem do dřívějšího života. Že by k tomu sedělo ještě doplnit "před koronavirem", o tom snad žádná, ale takový kouzelník tu není. My jsme si na to naše doma taky zkusili trošku posvítit - novým lustrem :-) A na konci tohoto víkendu bychom se v tom "měnění" mohli vrátit aspoň vytvořením naší obvyklé domácí vánoční atmosféry. Na tom se ale zítra a v neděli ještě musí popracovat - mj. ustavením a ozdobením vánočního stromečku a také i ochutnávkou letošního napečeného a nazdobeného cukroví :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat