S posledním únorovým dnem toho tentokrát končí více

Opticky i pocitově je to na prvním místě letošní zima, jejíž podoba se u nás v nížině posouvá (do termínu prvního jarního dne) snad už jen do kombinace ranních mrazíků a docela slušné odpolední (samozřejmě plusové) teploty. Zejména pokud bude obloha nakloněna průchodu slunečních paprsků.  Ale to asi není to, co by bylo na vrcholu toho aktuálního žebříčku, neb tím teď "cloumá" další stupeň "lockdownu", proti tom současnému omezujícím nákup ještě několika dalších zboží, tentokrát i střeliva, což už je asi vážné (:-)) a hlavně vše koncentrující až na jako obvykle nezbytné výjimky do oblasti katastrálního území odpovídajícímu místu pobytu každého z nás resp. okresu pro vyjmenované činnosti. Pro srovnání, v našem případě to bude na ploše cca 2 km2, v případě Prahy to je na cca 500 km2 a u obce s nejmenším katastrem v ČR to bude na území necelého 0,5 km2. Zajímavé určitě bude, jak se možnosti takové "mobility" projeví v dalším vývoji epidemie, ale osobně si myslím, že zásadní vliv budou mít průmyslové zóny s velkým počtem  zde zaměstnaných lidí, zejména pokud do nich dojíždějí z různých míst, a hlavně obvyklé výjimky, které se určitě hned zítra objeví, neb se zjistí (díky tomu, jak je to zase připraveno), že to někde bude horší, než kdyby se to nezakázalo apod. Připadá mi, že už docela omletému sloganu "Dejte nám 2(3) týdny a bude líp" snad už nevěří ani ti, od kterých pochází. Takže máme před sebou další tři týdny, na jejichž konci se zřejmě opět dozvíme, že to stále ještě není ono. Toto konstatování ale nevychází z Čechům "vrozeného" pesimismu, ale z toho, že většina z nás preferuje měřitelné ukazatele, což ty "předvolební", jak já je nazývám, úplně nesplňují. Na konci těch tří týdnů určitě nějaké hodnoty budou, ale aby šly vyhodnotit, neměly bychom náhodou znát ty hodnoty, na které cílíme? A pokud nebudou dosaženy, tak potom i co bylo příčinou? Vím, že situace není jednoduchá, v řadě případů se jedná o něco, s čím jsme se nesetkali, ale každá rovnice má dvě strany, stejně tomu je v účetnictví. Takže nelze jen brát resp. jen dávat. Stejně tak lze těžko hovořit o tom, že něco lze hned absolutně, tedy 100%, eliminovat, aniž by s tím nebyly spojeny nějaké ztráty. Prostě takový je život a rovnováha jej provázející, tak věřme a snažme se, aby už tentokrát po těchto třech týdnech to světýlko na konci tunelu bylo. Ti, co pracují s čísly v oblasti ekonomiky a financí po vyhodnocení uplynulého roku přicházejí s poměrně optimistickou prognózou, tak snad se tato čísla potkají i s těmi "epidemickými". A pokud ne, tak ať jsou známy příčiny pro jejich další řešení. Blížící se volby to ale nejsou! Ale teď už zpět k dění na "konkrétním katastrálním území", tedy na našem pozemku, o uplynulém víkendu. Ona to vlastně byla už taková "osobní" příprava na ty tři další týdny. Tedy kromě nákupu potravin na nejbližší dny např.  na tuto dobu poslední jízda kočárkem se Štěpánkou přes tři katastrální území a pár nezbytných kontaktů v rámci rodiny, v tomto případě mimo okres i kraj. Vše ostatní se už odehrálo mezi ploty kolem pozemku resp. zdmi domu.  Nejfrekventovanější pojmy tohoto víkendu asi byly televizní Bludišťáci, stavebnice Lego a plastelína. Nezapomnělo se ani na zahradu, kde to byly zahradní nůžky a hrábě a ani na kuchyň, kde vítězila domácí koprovka. Tentokrát ještě doplněná dovezeným plněným knedlíkem z vietnamské kuchyně (to nebyl moučník ale večeře :-). Prostě jak to chodí, když se rodina "sejde" v plném počtu. V těch uvozovkách je to proto, že se ale ve vymezeném čase stejně nepodařilo všechny shromáždit na jednom místě ve stavu "bdělosti a dobré nálady" :-) v jednom čase. Nevadí, třeba to vyjde za měsíc či dva, s příchodem prvních domácích oslav. P.S. Poslední kupa sněhu, ta u pergoly, už určitě vydrží do začátku března, tedy aspoň do zítřka, byť se víkendovému teplo podařilo z ní docela dost ubrat. A stran toho ohlédnutí ještě doplním, že jmelí na příští vánoční svátky si už můžeme na budoucím seznamu "odškrtnout" :-).

Malé ohlédnutí se za uplynulým rokem

Tentokrát se nejedná o ten kalendářní, ale o ten, jehož větší část jsme prožili v nouzovém stavu plném nejrůznějších opatření, po jejichž implementaci jsme se "propracovali" i díky agresivitě koronaviru a jeho mutacím do 4. pandemické vlny. Chtělo by se hodnotit, co přinesl dobrého i nedobrého, ale myslím, že jsem se k tomu vyjadřoval průběžně, takže přidám jen konstatování, že co do většiny čísel hodnotících aktuální pandemickou vlnu jsme se ve srovnání s okolními zeměmi dostali nejvýše :-( Otázkou ale je, zda ta špička naše sousedy také nečeká, neb i tam se to začíná "zvedat", byť je to u nich po trošku "slabším" průběhu. Každopádně dnes večer by měla přibýt k těm stávajícím opatřením  (mj. jejichž vyhodnocení stále nějak všichni postrádáme) další. Jaká to budou a na jak dlouho, ukáže dnešní večer, pokud se ve "Strakovce" zase jen nezhádají :-(. O tom, jak je to tu nahoru/dolů, mohou svědčit, byť s určitou rezervou, i hlavní zprávy na titulní straně MF Dnes u vydání z posledních několika dnů (viz foto níže). Co ale běží bez ohledu na tu "divnou dobu" kolem nás je čas. A ten říká, že letošní zima už mele z posledního, byť nějakých těch ranních mrazíků ušetřeni asi nezůstaneme. Snad ale moc škod nenadělají, neb letos už bychom chtěli už konečně ochutnat více meruněk než je prstů na jedné ruce :-) Na tomto místě třeba i poznamenat, že včera "vyrazil" ze země první česnek, ale ten je otužilejší. Teplo dorazilo docela rychle, o čemž svědčí i koryto Labe u Hučáku, ve kterém už není ani kousek ledu. S sebou si "přineslo" i první "povinné" práce na zahradě, takže první jabloň už dnes dostala ten správný "účes", ostatní to čeká zítra a jak to tak vypadá, zítra přijde na řadu i jeden z těch tří nezbytných postřiků, které na naší zahradě vidíme jako nezbytné aplikovat, tedy ten proti kadeřavosti broskví. P.S. A kromě pokračující domácí kuchyně, neb kotník ani po středečních  "9ti zastaveních" ve městě ještě není OK, přinesly uplynulé dny s sebou ještě jednu "kuriozitu. Tu ale nelze svést na Českou poštu, která zásilku doručila téměř obratem, jakmile dorazila do ČR. Jednalo se o zásilku z druhé strany zeměkoule a jelikož se v čase "Covidu" asi moc nelétá či jak to s tou dopravou leteckých zásilek je/bylo, tak nám vánoční gratulace do schránky "přistála" stejně jako ty další směřované do tří dalších poštovních schránek v rámci naší širší rodiny včera. Radost udělala každopádně, navíc nás to kolem ní trošku "vrátilo" zpět, jak by to asi bylo úplně normální před pár desítkami let.

Do posledního únorového týdne tohoto roku

V posledních dnech zaznamenalo počasí poměrně velkou změnu, což se v podstatě promítlo do řady věcí a činností, které díky silným mrazům a vrcholící zimě ještě "spaly". "Kamenky" putovaly do garáže s bilancí necelých 250 najetých kilometrů za humny, běžecké boty na tu občasnou dopolední porci kilometrů nahradily ty zimní a na zahradě už zůstává sníh jen na hromadách, na které jsme vyhrnovali cestičky resp. shrnovali sníh ze dvora před garáží. Jedna z těch "monitorovaných procházek" směřovala do města za účelem návštěvy pár institucí a nákupu pár věcí, hlavně jídla k doplnění surovin na vaření v příštím týdnu. S čím jsem si ale musel poradit jinak než nákupem nové věci, byly pracovní boty na zahradu, s jejichž nákupem jsem na podzim tak dlouho váhal, až to dospělo k tomu, že jsem včera fušoval do řemesla obuvníkovi, abych jim ještě pár dní prodloužil životnost, byť za normálního stavu by už letěly do popelnice. A jak to tak vypadá kolem, nebude to asi jen pár dní, tak snad ten Chemoprén v několika prasklinách podrážek ještě něco vydrží. Výraznou změnu dostal i jídelníček. Pochopitelně, tortellini, které se hodily pro rychlý oběd po návratu z běžek, už zase nahradila domácí kuchyně, neb v posledních dnech nebylo v čase poledním kam spěchat :-) A to nejen v tom poledním, zejména když pravý kotník po jednom špatném došlápnutí venku trošku "zvětšil svůj objem" a "dostal i jinou barvu". P.S.  Mimochodem, v příštím týdnu to bude rok, kdy koronavir dorazil do Česka (!). A jaká je situace, o tom nejlépe hovoří ta daleko horší čísla, než by si nikdo z nás v té době ani nedokázal představit.

Za humny už tuto zimu žádné do třetice nebude

Dvakrát to letos vyšlo a byla to docela slušná řádka dní. Noc na dnešek a hlavně brzké ráno však asi už nenechaly nikoho na pochybách, že počasí dnes za humny "odplaví" i ty posledně vyjeté stopy a byť nějaká sněhová pokrývka na většině míst, ještě den či dva vydrží, i pro ty "kamenné" běžky to znamená konec. Navíc dnešní noční teplota lehce pod nulou a drobné mrholení způsobily, že místo bot to ráno chtělo asi rovnou nazout brusle nebo si aspoň na ty boty přidělat nesmeky. To první byla spíše nadsázka, to druhé nemám, takže nezbývalo než dávat hodně pozor na cestu jak autem tak i potom pěšky po Hradci, kam jsem se musel vypravit zrovna dnes, když jsem si zase něco nechal "na poslední termín" :-( A vzhledem k tomu, že to bylo poměrně brzy a navíc jsem se tentokrát nevracel se zvýšeným tlakem, ale spíše naopak, tak nebylo divu, že jsem se zastavil u jednoho výdejního okénka. Tentokrát to ale skončilo jen u toho kelímku, "příloha" k tomu byla dodatečně až doma, neb by bylo škoda nechat si po obědě ujít poslední jablíčka z naší loňské sklizně zabalená do listového těsta :-) Jinak si nějak moc nevzpomínám, že bych viděl před Hučákem zamrzlé Labe. Byť už dnes by to asi na nějaký vstup na led nebylo a zda to v předchozích dnech šlo, taky si nejsem moc jistý, každopádně zajímavý pohled, zejména když předchozí zimy bylo Labe vždy jedno velké zimoviště labutí. P.S. Když jsem se posledně zmiňoval o tom znaménku "rovnátku", tak ten štrůdl není tím jediným, co v tomto čase, byť na rozdíl od běžek určitě na kratší dobu, si dá pauzu. Stejně tak i ty tortellini, na kterých jsem ve dnech, kdy jsem dopoledne běžkoval za humny", většinou "jezdil", aby příprava oběda se vešla max. do půl hodiny. Ale to skutečně míněné "rovnítko" nechám na zítra, tedy úklid běžek do rohu garáže, neb do dneška byly "v pohotovosti" venku :-)

Zítra už asi nezbyde, než to rovnítko stisknout

Včera jsem nevěděl, zda se budou běžky ještě jednou mazat nebo zda už bude někdy v příštích dnech jen následovat procedura jejich čištění a úklidu do garáže. Ale když jsem ráno zjistil, že noc i ráno byly "hodné" vůči většině existujících stop za humny, tak se ke slovu, samozřejmě po seškrábnutí zbytku těch starých vosků, dostal i ten v posledních letech nejvíce používaný, tj. modrý, byť kolem poledne už by to chtělo aspoň trochu toho červeného pod patu. Koukám, že píši, jako kdyby dnešek byl logickým pokračováním předchozích dnů. Ale tak tomu dnes nebylo, neb včera jsem předpokládal, že dopoledne bude s větší pravděpodobností už na programu jiná činnost. A tak se zase šlo ven, zejména když se o oběd postaral mistr kuchař a na mne zůstalo jen to malinko doladit na talíři :-) Sice stopa, zvláště na poli u Pašátu,  už byla hodně tenká, na většině míst už vykukovaly první lístky řepky, ale celkový dojem podržely části stopy v lese, nad úvozem a pod haldou, takže světe div se, povedlo se mi nejen šestkrát minout mohylu, ale opomenut nezůstal ani okruh kolem třešňovky. A navíc v poledne při návratu ještě nebylo třeba sundat lyže dříve než před naším domem. Sice opět nebyl pokořen rychlostní rekord "s kopečka dolů", ale opět další prima zážitek. P.S. Bilancovat se ale bude, až se to rovnítko definitivně zmáčkne :-)