Včera jsem nevěděl, zda se budou běžky ještě jednou mazat nebo zda už bude někdy v příštích dnech jen následovat procedura jejich čištění a úklidu do garáže. Ale když jsem ráno zjistil, že noc i ráno byly "hodné" vůči většině existujících stop za humny, tak se ke slovu, samozřejmě po seškrábnutí zbytku těch starých vosků, dostal i ten v posledních letech nejvíce používaný, tj. modrý, byť kolem poledne už by to chtělo aspoň trochu toho červeného pod patu. Koukám, že píši, jako kdyby dnešek byl logickým pokračováním předchozích dnů. Ale tak tomu dnes nebylo, neb včera jsem předpokládal, že dopoledne bude s větší pravděpodobností už na programu jiná činnost. A tak se zase šlo ven, zejména když se o oběd postaral mistr kuchař a na mne zůstalo jen to malinko doladit na talíři :-) Sice stopa, zvláště na poli u Pašátu, už byla hodně tenká, na většině míst už vykukovaly první lístky řepky, ale celkový dojem podržely části stopy v lese, nad úvozem a pod haldou, takže světe div se, povedlo se mi nejen šestkrát minout mohylu, ale opomenut nezůstal ani okruh kolem třešňovky. A navíc v poledne při návratu ještě nebylo třeba sundat lyže dříve než před naším domem. Sice opět nebyl pokořen rychlostní rekord "s kopečka dolů", ale opět další prima zážitek. P.S. Bilancovat se ale bude, až se to rovnítko definitivně zmáčkne :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat