To by mohlo být takové první a hlavně rychlé vyhodnocení aktuální situace. Tmavě šedá obloha, z ní stále ještě prší (byť už jen drobně), venku je všechno docela namočené, informace valící se všemi informačními kanály nic pozitivního nesdělují (zejména u novin si to prý ani čtenář moc nežádá), některé dokonce posouvají jejich obavy o další úroveň výše (byť se třeba týkají jen několika jednotlivců nebo pár míst) a ani o tom, jak je na východě, se nic nemění. Ale co bychom vlastně chtěli, když v podstatě se nic z toho všeho kolem neděje jen lusknutím prstů? Akorát se to něčím, od čeho si tyto končiny po dlouhý čas odvykly, akcelerovalo. Vždyť ne nadarmo se říká, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Někdo sice u toho má jiný konec, ale nakonec to asi vyjde nastejno. Chci tím jen říci, že ten současný stav je výsledkem řady věcí probíhajících v čase a majících počátky minimálně deset roků zpět. A to si myslím i o počasí. Donedávna byl kolem všeho relativní klid, i když byl provázen řadou různých omezení. Ale až když se to přímo dotklo peněz, tak se to dostalo na povrch. Do nekonečna už nelze, aby centrální banky měly jako svou hlavní funkci po řadu let tiskárnu peněz. Proto třeba teď přichází ta v několika měsících sešlápnutá brzda s razantním nárůstem úroků, aby aspoň nějak začala "léčba". Ale jak je "ten pacient" vážně nemocný, stačí si porovnat, jaká je hodnota inflace a jaké jsou k tomu úroky. Rozdíl je už 10%, samozřejmě "ve prospěch" inflace. Že by přišla ke slovu obvyklá mantra pro nově nastoupivší manažery, že udělat 10% úspor je základ? Pokud ano, tak ale s tím rozdílem, že se to tentokrát už týká všech. Ale taky se říká, že všechno špatné je pro něco dobré. Třeba to, že teď ještě prší, sice moc nepřeje nějakým venkovním aktivitám, ale není to, po čem příroda a tedy i zahrada už pomalu dva týdny volaly? A k těm informacím? Není to o tom, že by se člověk měl více spoléhat na svou hlavu a jen nepřebírat názory jiných? A občas to i pustit druhým uchem ven. Někdy ale takové zjištění bolí, zejména když člověk zjistí, jaké jsou někdy skutečnosti resp. cíle takových rad. Vždyť kde už by museli být všichni ti poradci, kdyby všechno bylo nebo se mělo stát, jak nám radí? Určitě za vodou. Tedy dík za takovou péči. Péče je sice někdy třeba, ale jen pro ty, kteří ji skutečně potřebují. Ti si na druhou stranu ale zaslouží tu nejkvalifikovanější, rozhodně však ne na ziskové bázi. Jelikož současná "úloha" ale pro ty, kteří takovou péči nepotřebují, nemá rychlé řešení, třeba si k plánům "oprášit" i pár "odložených" věcí a nápadů a tomu základnímu, co vypadne z těch našich "pomazaných hlav", si ty své plány aktualizovat, aby to nebylo jen o "přežívání" ve vleku dějin, jak by asi konstatoval nějaký filosof. A ještě dodám, že je ale podstatný rozdíl mezi tvrzením, že "všechno má řešení" a "na všechno máme řešení". Proč? Proč ne, vždyť k tomu druhému neměla daleko nedávná prohlášení některých členů současné vlády. A když něco takového mám, tak bych se o to asi měl z titulu jejich pozice podělit, ne? Ale nechme už takových úvah, které trošku vyvolalo i to dnešní počasí, a soustřeďme se na to, co můžeme ovlivnit. Pravda, na jezírku je teď po jeho vyprázdnění, kdy jsem si občas mezi tou vegetací připadal jak ten drvoštěp z té pohádky K. Čapka O princezně solimánské, "stopka", ale na druhou stranu to přispělo k určitému přehodnocení dalšího postupu, takže se to vlastně překlopilo do plusu. Po úpravách tvaru, tedy určitého jeho určitého "narovnání", ještě přijde na řadu menší úprava dna, aby i to bylo více pravidelné a bylo možno snadněji položit na něj fólii. Ještě předtím bude ale třeba vybrat tu vodu, která tam včera a dnes napršela. V poměru s ostatními částmi republiky nám tu bylo docela přáno. Jinak déšť a následné vlhko také ale napomohly vylézt na povrch dalšímu nepříteli vegetace na zahradě, tedy slimákovi, Takže k likvidaci mandelinky na bramborách přibyl i boj s tímto predátorem. Když člověk nechce, aby mu ta zeleň zmizela před očima a chemie je až to úplně poslední, třeba přidat do denního programu i pár "inspekčních" procházek po zahradě :-). Při nich je už ale možno se nejen kochat různými barvami, ale občas si už i něco utrhnout, myšleno nejen ve skleníku, do pusy. To slůvko občas by pro něco mohlo zmizet už za chvilku, takže k té nejrozšířenější, tedy k zelené, přibyde "na talíři" postupně i červená a modrá. A aby to nebylo jen o zážitcích z kuchyně, které sice opět budou díky pokračování domácích oslav dominovat i dalšímu víkendu v pořadí, možná že se do týdne vejde i něco pro potěšení ducha i očí :-). Když ne tento týden, tak příští určitě. P.S. Nemyslím tím ale lední hokej, neb ten zatím žádný takový zážitek (v podání našeho národního týmu) na probíhajícím mistrovství světa nepřinesl. Mimochodem ještě nedávno bych sledování zápasu Švýcarska s Německem považoval "za ztrátu času". A vidíte, časy se mění a navíc to bylo asi nejlepší utkání z těch dosud sehraných. Tak uvidíme, zda se proti Němcům naše repre předvede a postoupí dále. Přál bych jim to nejen z toho důvodu, aby aspoň na chvíli mohli mít fandové hokeje radost. Přesněji řečeno, aby to nepřidalo důvod na nadávání na ještě něco dalšího k tomu všemu, co už máme :-(
Žádné komentáře:
Okomentovat