První dojem s příchodem druhého měsíce roku, tedy února, tomu zrovna nenasvědčuje, pokud zrovna někdo nemyslí na Pražský hrad :-) Zde je ale myšleno hlavně to počasí a to blízko kolem. Ale jak se říká, že slibem nezarmoutíš, tak uvidíme, zda to napraví včera avizovaný začátek příštího týdne, byť ten konec měsíce tomu pomalu a možná i po všech ostatních stránkách nasvědčoval. Když už ne počasím, tak aspoň tím, že se do těch posledních dnů "koncentrovalo" pomalu vše, co člověk dělal s vírou, že by se toho mohl zbavit resp. to zase na nějaký čas oddálit. Zejména když jsem ještě včera večer měl ten pocit, že se tam vše podařilo "nacpat" a v těch dalších dnech už by se mohlo buď jen zjistit, že se to povedlo nebo to ještě trošku doladit. Něco se podařilo hned na místě, jak například úspěšné vyřešení reklamace u provozovatele regionální dopravy, na jejímž začátku byla zřejmě moje "předvánoční roztržitost", jak by se to dalo kulantně nazvat. Jaký bude výsledek pondělní konzultace v autoservisu, co s "ťuklým" levým blatníkem a poškozeným levým podběhem, to prakticky posoudím příští středu. Snad i včetně zjištění příčiny nějakého klepání na podvozku u výfuku. Holt už je znát, že auto už dosáhlo průměrného stáří aut v ČR. Ale když se s ním v pondělí podařilo cestou ze servisu rychle projet ranní Hradec a "vrátit" jej na obvyklé místo, zbylo do odjezdu autobusu neplánovaně i pár minut na posezení v teple na jedné z laviček v Auparku. To jsem využil a po nějaké době si zase udělal pořádek v mobilu. Sice nemám ve zvyku poslouchat, když se kolem mne baví jiní, ale tentokrát to nešlo, neb to byla debata opravdu na úrovni. Myslím, že debatujícím byla zeměkoule malá, jak se během těch několika minut, co jsem tam vydržel sedět, pustili do hodnocení všeho kolem. Už úvodní konstatování "Já jsem alkoholik a tento stát mi nevytváří podmínky pro slušné žití" stálo za to. Takže nebylo divu, že jsem se po pár dalších větách zvedl a raději se přesunul na autobusový terminál. Po čtvrthodině v autobusu a půlhodině jednoho "on-line" hledání a nákupu té správné kytice na zítra už konečně po těch několika dnech se dostalo na pořad dne i malé vyvětrání se v blízkém okolí. Postupně sílící sněžení jsem si hodinu tentokrát užil s Clifem, aby zbytek dne i celé úterý už byla taková domácí rutina toho nezbytného s jednou otočkou do Hradce. To, aby bylo poté možno se vypořádat i se škůdci ve skleníku před tím, než se začne chystat na jaro, neb papriky do něj plánované už začínají klíčit. A až bude skleník připraven, snad už konečně přijde na řadu pergola, neb tam to vypadá jako ve skladišti. Vlastně ono to tam takové i je, neb poslední volné místo zabrala likvidace vánočních stromečků, aby při úklidu aspoň část z těch větví "proletěla komínem". Ale kmeny si tam ještě chvilku pobudou, ty přijdou na řadu až při nejbližším domácím posezením u krbu. Takže by se mohlo na tomto místě říci, že by se tímto mohl kalendář otočit na další, zážitky zatím nepopsaný list. Ten předchozí sice tolik popsán nebyl, ale i tak ten leden stál za to, přestože běžky letošní zimu mají stále pauzu. S tím čistým listem už to ale není pravda, neb v polovině psaní přišel první, byť jeho "následky" se povedlo ještě včas odchytit, aby z toho nebyla odpoledne menší ostuda. Pondělní "čistka" v telefonu si sebou totiž odnesla jeden důležitý dokument z konce loňského roku. Ale naštěstí archív nezklamal, byť jsem si jej do něj zařadil jaksi "navíc". P.S. Tak vítej, únore. A pokud by to šlo, tak zítra by to na to cestování na Moravu chtělo trošku slušnější počasí.
Žádné komentáře:
Okomentovat