Ta druhá část, tedy takový ten hnací motor toho veškerého dění, který si dovolím přirovnat k "software" pro rok 2023, se zatím moc uživatelsky přívětivě nechová a výkonnost taky nic moc. Takže nezbyde, než v nejbližších dnech vychytat zbylé chyby resp. nedostatky a už si to konečně dořešit. Jelikož se ale už pár momentů z letošního roku povedlo či úspěšně nastartovalo další, mělo by stačit "implementovat" do stávající verze už jen pár oprav. A zkusit to celé ještě pár zážitky podpořit ještě před příchodem jara, aby to šlapalo, neb už to letošní jaro bude představovat slušný záběr a o ostatních obdobích ani nemluvě. A tak se není čemu divit, že i přiložený "fotoprůvodce" několika nedávnými dny v sobě zatím nic nového či dokonce objevného neskrývá, byť i v něm něco, co tu buď ještě nebylo nebo delší dobu nebylo, je. Něco z toho, byť zde jen jako připomínka jednoho smutného okamžiku z minulého týdne, se snad nějakou delší dobu nebude opakovat. Je tam spousta mnohem krásnějších míst, které by stály zase za návštěvu. P.S. Jsou ale i oblasti, kde ten "software" funguje na výbornou, přináší i zajímavé (hlavně ty chuťové) zážitky. Nejen na talíři, ale i v gaiwanu, kde tentokrát skončil čínský červený čaj Jin Jun Mei ("Zlaté obočí"). Tedy ne všechno čeká na jeho opravu. Někdy stačí jen chtít. Sice se mi dnes dopoledne po včerejší návštěvě bankomatu ČSOB u fakultky ven do toho mrazu moc nechtělo, ale Clif byl jiného názoru. A tak jsme si ve slušném tempu a s párou od úst resp. huby střihli ve slušném tempu naši klasickou trasu. Zítra ráno sice bude taky pára od úst, ale to již bude cestou z pardubického nádraží a navíc už bez Clifa :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat