Počasí téměř ideální na poznávací výlety, tak co více si bylo přát na dnešní putování po La Vallettě a okolních třech městech tedy trojměstí. Autobus nás po necelé třičtvrtě hodině jízdy vysadil ve Furjaně na náměstí před kostelem Saint Publius známém také pod názvem jako farní kostel Floriana. Odtud už to bylo jen pár kroků ke Tritónově fontáně a pak ke vstupní bráně do La Valletty. A jak jinak než s detailním doprovodným komentářem naší prlvodkyně Adriany. Že s pár komentovanými zastávkami zvládneme více než jsme vůbec plánovali na dva dny zde, to jsem uvěřil po návštěvě Velmistrovského paláce, zakončující společné putování těmi nejznámějšími místy města. Od sochy Jeana De Vallette, přes kostel Panny Marie Vítězné, veřejnou zahradu Barrakka nabízející výhled na celý přístav a trojměstí, konkatedrálu sv. Jana (t. kostel požívající stejnou vážnost jako katedrála, ale mající nižší prioritu), až do zmíněného Velmistrovského paláce s bohatými sbírkami zejména historických zbraní. A že tu ale mají kousky :-) Jeden z nich představuje "šavlopuška". Nebo "puškošavle"? Každopádně když vojákovi došel střelný prach a kulky, tak přišla na řadu ještě šavle. Po prohlídce paláce jsme si dali pěšky ještě pár set metrů dolů k moři. Ono se to nezdá, ale v tak malém městě je je znát každý schod. A že jich tu je, zejména pokud se člověk chce dostat na nábřeží či k samotnému moři. Jediné, co se nevyšlo, bylo odpolední cappuccino, zamýšlené na zbylý čas před odjezdem z města. Ale jelikož se ten zbylý čas smrsknul na čtvrthodinku, tak na obsluhu v místní obdobě pražské cukrárny "U Myšáka" , tj. v Café Cordino, to byla příliš velká výzva, aby nás stihli obsloužit. Takže když uplynula polovina času a nikdo nepřišel, nezbylo než se zvednout a po pár minutách už pokrčovat na druhou stranu zálivu do Three Cities. Samozřejmě autobusem, byť místní tu volí i zkratku "přes vodu" :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat