Aneb myslet si, že když už jsme jeden resp. jeho "generálku" zvládli, že do tohoto jen vplujeme bez žádných překvapení či něčeho navíc, by byla chyba. Ale že to bude proti sobotě tak odlišné, to jsem nečekal. Pravda, to podstatné zůstalo stejné, ale to kolem byla trošku honička i přes to, že veškeré přípravy jsme zvládli už včera. Ale nakonec polední čas přinesl "uklidnění" a po obědě, byť s menším zpožděním proti plánu jsem začal druhou půlku dne cestou do Vysokého Mýta. Jízdu přes téměř vylidněný Hradec a prázdné silnice jsem si tentokrát užil a i zpět po skončení mé dnešní návštěvy tam to nebylo jiné. Takže zpočátku viděné "zpoždění" příchodu na již 15. ročník Studny (tj. vánočního setkání se sousedy u vyschlé studny mezi domy) se změnilo jen na akademickou čtvrthodinku. A Studna? Ta už to opravdové štědrovečerní dění zahájila, aby poté už následovalo jen dokončení příprav štědrovečerní večeře a po ní už nezbylo než čekat, až se ozve zvoneček a pozve nás k vánočnímu stromečku, abychom se podívali, zda nám tam Ježíšek něco nenechal. Podle toho, co jsme uviděli, nezbývá než usoudit, že jsme v tom pomalu končícím roce byli opravdu hodní. Překvapení to bylo velké a radost z toho nebyla jiná. Štědrému dnu v tomto čase zbývají už poslední minuty, všechny dárky rozbaleny, některé už i vyzkoušeny, na některé dojde o nějaký čas později, co ale bylo asi tím nejsilnějším momentem ze Štědrého dne stejně jako z jeho sobotní generálky byly rozzářené dětské oči a radost nejen z dárků ale i ze společně stráveného večera. Zítra se asi moc brzy vstávat nebude. Pokud "nezvítězí" nervozita z očekávání, zda Ježíšek něco Štěpánce ještě nenechá pod vánočním stromečkem zítra, neb i ji stejně jako tomu bylo u našich pražáků, čeká ještě jeden Štědrý den. P.S. Ale co je to proti našim pražákům, kteří už dnes mají za sebou takové dny tři a ještě jeden je určitě čeká na jihu Čech.
Žádné komentáře:
Okomentovat