Tak mě napadá, že čím horší počasí, tím více zážitků a tedy i fotek. Doprovodného textu k nim sice moc netřeba, ale něco stručného si zaslouží. První zastávkou byl zámek Frederiksborg a jeho okolí s jezery a zahradami. Poté jsme zamířili do Helsingoru, kde jsme si nejen prohlédli hradby zámku Kronborg. Prohlídku vlastního zámku jsme "vyměnili" za krátkou procházku po břehu Oresundské úžiny a pohledy do 4 km vzdáleného švédského Helsingborgu včetně trajektů směřujících každou půlhodinu oběma směry. Krátkou obhlídku přístavu jsme si nechali až po doplnění energie. Jak jinak než v dánském stylu :-). Pak už s námi autobus zamířil ikonickou pobřežní silnicí zpět do Kodaně, aby nás vysadil na poslední zastávce před Svobodným městem Christiania, alternativní čtvrtí resp. squatterském sídlišti v kodaňské čtvrti Christianshavn. Právně ani fakticky to není nějaký nezávislý stát, ale jen jedna ze čtvrtí Kodaně s určitou autonomitou. Byť to rozhodně není náš šálek čaje, prohlédli jsme si většinu areálu a zůstali i na odpolední cappuccino. Mimochodem platební karty berou :-) Pak už jsme si svůj program řídili sami, takže zpět do centra s cílem něco ještě dofotit, podívat se po nějakých drobnostech a zažít i nějakou teplou večeři, byť i ty polední sendwiche byly rozpečené, takže teplejší :-). Volba padla na přístav Nyhavn a jeho restaurace, byť informace, že se tam člověk bez rezervace někdy nechytá, byla někde na pozadí. Ale dopadlo to, a vyšla hned jedna z těch na pohledech z přístavu nejzobrazovanějších - Nyhavn 17. Prima zážitek by už z prostředí, natož z celé večeře, která navíc měla takovou zajímavou tečku. Na tabuli s nabídkou dezertů jsme objevili nápis "Prague Cake" (pražský koláč/dort). Tak jsme se obsluhy zeptali, že sice známe pražskou šunku ale tento dezert nám nic neříká, tak zda si jej mohu vyfotit, neb byl bedle nás v chladící vitríně. Vše ale tím nekončilo, neb za chvíli přišel číšník a česky (byl z Broumova) nám potvrdil, že i pro něj to bylo překvapení, když jej v nabídce viděl. A aby to neskončilo jen u fotky, přinesl na účet podniku jednu porci k ochutnání. A? Čokoládový korpus s krémem, hustě posypaný nastrouhanou hořkou čokoládou. Pak už jen cesta metrem na hotel a příprava plánů na zítra, kdy bychom rádi navštívili ještě nedaleký Rosenborg, botanickou zahradu přes ulici a na chvíli se ještě vrátili do centra Kodaně a prohlédli si to ještě kolem pevnosti než odpoledne zamíříme na letiště. Byť by zítřek už měl být cestovním dnem, cesta domů by mohla být jen takovým doplňkem, když by se dopoledne podařilo zvládnout plány. P.S. Že doplnění energie bude opět v dánském stylu, to zejména při omezeném času, není třeba zdůrazňovat. Letiště už bude jen takovou tečkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat