Po pár dnech od návratu se mi v hlavě už tak nějak srovnaly vzpomínky vycházející z událostí, aktivit a získaných zkušeností z velikonočního pobytu v dánské Kodani a jejím okolí. Přispělo k tomu mj. i třídění a urovnání poměrně velkého počtu pořízených fotografií a také vzpomínání při pár událostech, při kterých byl člověk dotazován, jak se tam měl a jaké to tam bylo. Nejvíce asi překvapovala moje odpověď na otázku cen v Dánsku, že velká většina toho, co jsme viděli event. si zakoupili, stála většinou o něco méně dánských korun než bychom za danou věc dali u nás českých korun. Ale jelikož není koruna jako koruna, na tu dánskou my musíme vynaložit cca 3,5 násobek té české. Takže ceny na naše poměry hodně vysoké, což potvrzuje, že skandinávské Dánsko je jedna z těch hodně drahých zemí. Ale i když ta pomyslná kalkulačka v mysli stále funguje, otázka stojí jednoznačně. Přijel jsi sem, že chceš vidět, slyšet, ochutnat, zažít. A tak k jízdenkám za metro postupně přibývaly vstupenky do památek, účtenky z marketu, kavárny, restaurace, aby se poté "proměnily" v parádní zážitek, byť to počasí tomu fakt nepřálo. Čím byl ten pobyt odlišnější proti těm předchozím poznávacím, které jsme absolvovali s CK, tedy i s průvodcem? V tom, že mi den ode dne připadalo stále více, že jsem se na plánovaný program pro tento velikonoční pobyt asi lépe připravil než nám předváděla průvodkyně. Ale jak říkám, když nezodpovídáš, tak pokud nechceš pomoci, tak nekritizuj. A jelikož jsem nenašel vhodnou formu, tak to našlo uplatnění jen v čase, kdy bylo individuální volno. Má to ale jeden pozitivní dopad, člověk si uvědomil, že nějaká příští poznávačka by už mohla být kompletně ve vlastní režii. Úspěch ale není v tom, koupit si letenku, rezervovat si hotel, vytipovat a event. rezervovat si vstupy do památek apod., ale hlavně o tom, jak to všechno, kvůli čemu tam vlastně člověk cestuje, do toho času poskládat a pak i zvládnout. A to v Kodani trošku drhlo, byť ty chvíle pro individuální program a jejich večerní plánování na příští den to narovnali, takže jsme si odvezli s přihlédnutím k délce pobytu v podstatě maximální zážitek. Vlastně k tomu chyběla jen návštěva zábavného parku Tivoli, pokud bychom to posuzovali v tom smyslu, jako že k návštěvě Prahy patří i Matějská pouť. Jelikož jsem návštěvu Tivoli absolvoval s většinou atrakcí před docela dost léty během krátkého pobytu zde a stačilo mi to, tak k opakování nebyla žádná motivace. Na druhou stranu z toho krátkého pobytu zůstala vzpomínka na těch pár kroků od Malé mořské víly k přístavišti v Nyhavnu, což zase byla motivace si to zopakovat. A co se týká Nyhavnu, tak jsme si jej prošli několikrát, vlastně jsme tam byli každý den. Mimo jiné snad i proto, abychom do toho všedního podmračeného času dostali trochu těch barev vyzařujících z domů v přístavu. Čemuž odpovídá i množství zde pořízených fotografií. Asi nebude moc míst z celého přístavu, které by nebyly zachyceny na přivezených obrázcích :-) Závěrem z toho každopádně prima zážitku z letošního velikonočního času přichází ještě pár obrázku, které si zaslouží doplnit ty, které už jsou součástí několika předešlých příspěvků o nedávném pobytu v Kodani a jejím okolí. P.S. Alkohol je tady opravdu drahý a nemusí být jen archivní :-) A fronty tu nebývají jen u památek, zejména když je nějaká akce :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat