Popeleční středa, to je asi dnes v médiích ten nejvíce prezentovaný název pro ten dnešní den. Ale v našich podmínkách známý asi jen pro tu rozhodně menší část z nás. Vše spojeno i dalším pojmem, tedy opět hlavně pro křesťany, se zahájením 40 denního půstu. Ale půstu nejen v tom podání, jak jej vnímají různí hlavně po zhubnutí toužící jedinci. Proč je zde toto téma, když se do žádné z výše zmíněných dvou skupin neřadím? Asi proto, že jsem si dnes u snídaně pustil TV zprávy a tam o tom padla zmínka. Co že mě v ní tolik zaujalo? Hlavně to, že toto téma se v reportáži posouvalo do pojmů, které se stále více potkávají s naší všední realitou a tedy jsou svým obsahem i pro nás ateisty srozumitelná. Oprostit se od něčeho, čímž jsme zahlceni, aspoň trochu vykolejit se zajetých kolejí, zkusit udělat věci jinak, otevřít pořádně oči a vnímat možnosti oživení, to jsou činnosti, které přece není potřeba spojovat jen s tímto dnes začínajícím postním obdobím. A když se k tomu přidá i to, že všechno to konání vychází z maximálního respektování důstojnosti, mimochodem pojmu, který se mi v mysli objevuje stále častěji, tak se ten půst vnímá docela jinak. Pro jakési odlehčení v rámci těchto řádek mohu doplnit, že to, že dnes nebylo k obědu maso, je jen shoda okolností :-) Jinak ten včerejšek už byl "dle plánu" a stihlo se tentokrát vše včetně restů z pondělí. Sice to trošku ovlivnilo i to, že den začínal tentokrát hodně brzo, ale nebylo to jen tím. Po té ranní "včelce pijavici" zvládnuté bez čekání zbylo do odjezdu autobusu totiž poměrně dost času na to, takže když se nepořídilo se vším u nádraží, zvládl se zbytek u Atria resp. Paříže. A navíc člověk zase po nějakém čase všechno v centru zvládl po svých, když auto čekalo doma až na odpolední cestu do Bohdanče. P.S. Na rozdíl ode dneška, kdy se v tom drobném sněžení zatím ven moc nechce.
Žádné komentáře:
Okomentovat