Navštívit Pardubice během
stříbrné soboty nevypadalo na úplně nejlepší nápad. Zejména proto,
když cílem návštěvy v podstatě nebyly předvánoční nákupy, ale spíše se po Pardubicích zas jednou podívat. A jelikož ani na počasí nebylo možné se spolehnout,tak "očekávka" byla taková nejistá. Deštivé ráno a menší chumelenice uprostřed cesty do Pardubic tuto nejistotu ještě prohloubily.Dobré oblečení, touha si zase něco vyfotit a prázdno v krabičkách pro sypaný čaj se staly těmi hnacími silami, ke kterým
se za chvíli přidal "mlsný jazýček" s očekáváním, že by nebylo od věci ještě někde něco ochutnat. A to rozhodlo, že nehledě na počasí se
tato sobotní "vlastivědná vycházka" povedla. Ať co do zhlédnutých či navštívených míst, tak i co do "náplně", aby energie vydaná pěší turistikou se měla z čeho doplnit. Což návštěva pizzerie a poté i kavárny s přehledem zajistila. Nejlépe ten den bylo asi na Pernštýnském náměstí, které jakoby zůstalo po vánočních trzích o minulém víkendu tentokrát odstíněno od shonu, který panoval o pár set metrů dále u nákupního centra. Jen ten vánoční strom připomínal, že svátky jsou už za dveřmi, jinak to tu vypadalo jako jeden z pošmourných podzimních
dnů. A cestou z náměstí jsem samozřejmě nemohl minout Dobrou čajovnu, aby si doplnil své zásoby - tentokrát jsem sáhl
po osvědčeném druhu čaje s označením DJ SF Giddapahar ...., což znamená, že se jedná o indický sypaný černý čaj pocházející z oblasti Darjeeling (DJ) z plantáží ležících ve výšce 1400 m n.m. na Orlím útesu (Giddapahar), který má pro pěstování čaje jedny z nejlepších podmínek. Jeho druhá letošní sklizeň (Second flush) jako každý rok
probíhající těsně před obdobím dešťů, tj. od konce května, a trvající jen cca 50 dní, opět potvrdila kvalitu zde sklízených čajových lístků a účast čajových živnostníků z celého světa při nabídce hotového čaje na sebe nenechala čekat. Jejich vytříbené
jazýčky potvrdily věhlas tohoto čaje a ten se brzy octnul v dřevěných krabicích řady místních čajoven. A po malém zamyšlení nad historií jednoho z nejoblíbenějších nápojů vyznačujícího se tím, že v podstatě každý je originálem či nějak zvláštním, nemohl na závěr chybět ten nákup, když zakoupení čaje za klasický nákup nepovažuji. A to s krátkou zastávkou na cestě domů ve Starých Ždánicích, kde již po několik let kupuji vánoční stromek z
"místní plantáže". A asi tu dobrou zkušenost nemám sám (to by se to podnikání asi nevyplatilo), tak jsem si na závěr odpoledne jako desátý v pořadí přece jen užil něco málo té nákupní "tlačenice a fronty" :-) , ale stálo to opět zato, borovička je nádherná. A když se v ten pravý čas ještě trošku vánočně přizdobí, ale na to je ještě dost času ....
stříbrné soboty nevypadalo na úplně nejlepší nápad. Zejména proto, 
když cílem návštěvy v podstatě nebyly předvánoční nákupy, ale spíše se po Pardubicích zas jednou podívat. A jelikož ani na počasí nebylo možné se spolehnout,tak "očekávka" byla taková nejistá. Deštivé ráno a menší chumelenice uprostřed cesty do Pardubic tuto nejistotu ještě prohloubily.Dobré oblečení, touha si zase něco vyfotit a prázdno v krabičkách pro sypaný čaj se staly těmi hnacími silami, ke kterým 
se za chvíli přidal "mlsný jazýček" s očekáváním, že by nebylo od věci ještě někde něco ochutnat. A to rozhodlo, že nehledě na počasí se
tato sobotní "vlastivědná vycházka" povedla. Ať co do zhlédnutých či navštívených míst, tak i co do "náplně", aby energie vydaná pěší turistikou se měla z čeho doplnit. Což návštěva pizzerie a poté i kavárny s přehledem zajistila. Nejlépe ten den bylo asi na Pernštýnském náměstí, které jakoby zůstalo po vánočních trzích o minulém víkendu tentokrát odstíněno od shonu, který panoval o pár set metrů dále u nákupního centra. Jen ten vánoční strom připomínal, že svátky jsou už za dveřmi, jinak to tu vypadalo jako jeden z pošmourných podzimních 
dnů. A cestou z náměstí jsem samozřejmě nemohl minout Dobrou čajovnu, aby si doplnil své zásoby - tentokrát jsem sáhl 
po osvědčeném druhu čaje s označením DJ SF Giddapahar ...., což znamená, že se jedná o indický sypaný černý čaj pocházející z oblasti Darjeeling (DJ) z plantáží ležících ve výšce 1400 m n.m. na Orlím útesu (Giddapahar), který má pro pěstování čaje jedny z nejlepších podmínek. Jeho druhá letošní sklizeň (Second flush) jako každý rok 
probíhající těsně před obdobím dešťů, tj. od konce května, a trvající jen cca 50 dní, opět potvrdila kvalitu zde sklízených čajových lístků a účast čajových živnostníků z celého světa při nabídce hotového čaje na sebe nenechala čekat. Jejich vytříbené
jazýčky potvrdily věhlas tohoto čaje a ten se brzy octnul v dřevěných krabicích řady místních čajoven. A po malém zamyšlení nad historií jednoho z nejoblíbenějších nápojů vyznačujícího se tím, že v podstatě každý je originálem či nějak zvláštním, nemohl na závěr chybět ten nákup, když zakoupení čaje za klasický nákup nepovažuji. A to s krátkou zastávkou na cestě domů ve Starých Ždánicích, kde již po několik let kupuji vánoční stromek z 
"místní plantáže". A asi tu dobrou zkušenost nemám sám (to by se to podnikání asi nevyplatilo), tak jsem si na závěr odpoledne jako desátý v pořadí přece jen užil něco málo té nákupní "tlačenice a fronty" :-) , ale stálo to opět zato, borovička je nádherná. A když se v ten pravý čas ještě trošku vánočně přizdobí, ale na to je ještě dost času ....
Žádné komentáře:
Okomentovat