Chtěli jen provázek

Den se přehoupl do své tmavé části, my jsme se posunuli do klidu a najednou zvonek. Kdo to může být, vždyť hlášená návštěva je už uvnitř a instalatér ještě neví, že mám vše připraveno na další "pokračování vody" - tentokrát ve studni a vývodu na zahradu. Otevřu dveře a nikdo. Vlastně někdo tam stál. A nebyl sám. Ale byly vidět jen pusy a oči. A jak jsme spočítali, celkem jich bylo sedm, ale rozhodně ne "malých černoušků". "Dobrý den, prosím, nemáte kousek provázku?", řekl jeden z nich. Moment překvapení zvítězil, provázek jsme jim dali, oni poděkovali, na oplátku se nechali "vyblejsknout" a pokračovali v cestě za zábavou o několik čísel popisných dále. A my jsme si na tu naši šlechetnost šli dát "paňáčka" z našich domácích zdrojů. Opravdu jsme si jej zasloužili :-)