Obloha nad námi se snad musela protrhnout

Asi tak to u nás vypadalo v závěru včerejšího tropického (pro nás po dovolené jednoho z posledních odpočinkových) dne, kdy se zvedl silný vítr, začaly padat první kapky deště a jak je u nás pomalu již tradicí, ještě než poprvé zahřmělo, přestala jít elektřina a dům se postupně ponořil do tmy. Čím to, že letos s každou bouřkou jsme bez proudu? A ne na pár minut, včera to bylo nejprve něco přes hodinu a pak od půl desáté až pomalu do brzkých ranních hodin. Ne že bychom s tím nějak počítali, ale jelikož večeře byla plánována "na grilu ", tak nám ta lijákem vynucená romantika"při svíčkách, kdy venku opravdu lilo jako z konve (za první dvě hodiny tu napršelo něco přes 50 litrů/m2) zprvu nějak nevadila. S přibývajícím časem by se ale člověk raději dostal pod pořádnou střechu :-). Vítr za deštěm o moc nezůstal, na rozdíl od našich sousedů, jejichž velký stan se zastavil až na plotě, nám žádnou škodu, kromě toho, že pomohl pár kapkám pod střešní tašky, neudělal. To už by mohlo být naposledy, neb za dva týdny by už stará střecha měla jít k čertu. Déšť kroupy sice nepřinesl, ale stejně  jsem rád, že část letošní úrody skončila včas pod střechou:-). A přírůstky z dovolené, nová sluníčka, se už taky zabydlela. Ranní inventura v čase, kdy na chvíli přestalo pršet (déšť, byť opravdu mírný, pokračuje), nic nového než že tu mohlo napršet něco mezi 70 - 75 litry/m2 a vše kolem je řádně promáčené, nezjistila. Ne všude tak tomu bylo kolem nás (viz výtah z ranní zprávy ČTK). Bouřky rovněž na Hradecku poničily dálnici D11. V oblasti obce Praskačka bahno místy zaplavilo vozovku, popadaly dopravní značky, a na 76. kilometru ve směru na Prahu se navíc utrhla krajnice. Zasahuje do pomalého pruhu, úsek je průjezdný pouze levým jízdním pruhem. Další utržený svah je na opačné straně ve směru na Hradec Králové. Hasiči měli výjezdy k čerpání vody a odstraňování spadlých stromů (nejvíce jich bylo na Bydžovsku a Hradecku) a nejvíce poruch zaznamenali energetici na východě Čech na Královéhradecku.

Na jihu Čech bylo prima

Včerejší večerní dešťová "přeháňka" netrvala dlouho, byť svou intenzitou vydala tak za slušný dvouhodinový déšť, takže cestě za borůvkovými knedlíky na místě ještě doplněnými šumavským grogem nic nezabránilo. A jelikož tímto byl program této dovolené naplněn více než jsme zamýšleli a v nejlepším se má přestat, dnes už to tedy bylo s malou zastávkou v Zárybničné Lhotě (ATC Knížecí rybník) a v motorestu U sv. Václava v Podhořanech u Ronova (v případě cesty kolem doporučuji se stavit) jen o cestě domů. Pomyslnou tečku tak za chvíli udělá ze včerejška avizovaná houbová "smáža". Tak kam vyrazíme příště, neb dovolené ještě pár dní zbývá ?

Najednou se rychle setmělo, zvedl se vítr ....

v dáli zahřmělo a my v lese rychle hledali, kde "nechal tesař díru". Hned po návratu  z "turistikování" jsme se totiž ještě na chvilku vypravili do blízkého lesa s úmyslem zkontrolovat, zda nám tam někdo nechal nějaké ty houby. Nechal (ale ne všechny sbíráme, a "smáža" zítra bude), takže zabráni do sběru jsme nějak přestali vnímat situaci nad hlavou a rychlé setmění jsme spíš přičítali západu slunce. Pod střechu jsme to stihli  jen tak tak, "koupili jsme jen pár kapek". Teď nezbývá, než vyčkat, až vydatný déšť skončí - kousek od nás už se objevuje duha a za ní opět vykukuje slunce, takže dnešní den venku nekončí. Na pořadu jsou ještě borůvkové knedlíky v místní cukrárně Ella, které jsme si  vyhlédli při odpolední kávě při zakončení dnešní tůry.

Po žluté to dnes opravdu nešlo

Po nočním dešti, jehož skutečnou sílu jsme poznali na řadě míst dnešní tůry, jsme se ráno za krásného slunečného počasí vydali od chalupy Katky Neumannové po Naučné stezce Churáňov až k Novému mostu, odkud jsme už po červené zamířili přes Zlatou Studnu za něčím na doplnění energie na Horní Kvildu do Hospody U krámu. Co za něčím, za šumavským drbákem s houbovkou. A rozhodně jsem nebyl sám, neb jeden takový tam kvůli tomu přijel na kole až z Příbrami. Zpět to bylo až na Zlatou Studnu po stejné cestě, pak ale padl nápad vzít to po žluté ještě kolem rašeliniště přírodní památky Malý Polec. Jestli na cestě od Nového mostu jsme si občas užili po nočním dešti rozbahněný povrch, trasa kolem Malého Polce nebyla po standardní cestě vůbec schůdná a na řadě míst to bylo problematické i vedle cesty. Takže dozvědět se o rašeliništi něco více - z informační tabule umístěné vedle cesty - nebylo možné. Tam by se nepustil asi ani král Šumavy. Ale nakonec jsme na konečnou dorazili v pohodě a jestliže jsme rašeliniště měli možnost jen obdivovat, dnes jsme si jeho záludnosti (na značené, ale deštěm navíc značně poznamenané cestě) vyzkoušeli prakticky. A jelikož jsme dorazili přesně ve tři, tj. v čase obvyklém o víkendu na odpolední kávu, tak byla v místní cukrárně nejen skvělá káva (a hodnocení není mé:-), ale i skvělá pistáciová či pohár k tomu. A dnešní další program? Právě rozmýšlíme.

Mezi dvěma lijáky

Když se chvilku po čtvrté začala obloha vyjasňovat, přišla s tím i jasná výzva - je čas vyrazit na obhlídku okolí, aby se dal naplánovat zítřejší program, kterým bychom chtěli doplnit předloňský pobyt na Šumavě o poznání míst nad Kvildou a kolem Churáňova. Porovnání turistické mapy se skutečností dopadlo dobře, vzdálenosti mezi "zájmovými body" na zítra jsou přiměřené a doplnit energii nějakou šumavskou specialitou také bude kde. Pravda, v tomto bodě máme už určitý náskok, neb dnešní oběd i večeře U Horejšů neměly chybu. Takový zelný sklářský knedlíček dnes večer opravdu sednul a zítra by mohl k obědu vyjít i šumavský drbák s houbovkou. Teď už jen aby se umoudřilo počasí, neb v tuto chvíli venku leje jako z konve :-(

My jsme už zastavili, déšť však ještě nepřestal

Připadá mi, že jsme spolu s deštěm dostali včera stejný nápad, co se středou. Ačkoli jsme mu cestou dávali několik šancí, aby nás předběhl, byť se dešťové mraky docela snaží a navíc my už jsme pro poslední třetinu dovolené zastavili na posledním pobytovém místě, pořád nás neopouští :-(  A my už můžeme (ale nechceme) jet jen zpátky, neb za 3/4 km silnice už končí. Ale dáme mu ještě hodinu a podle situace se rozhodneme, kam budou směřovat naše kroky. Tedy spíš jakou cestu zvolíme a co s ohledem na počasí bude možné dnes vidět. P.S. Že jsem nenapsal, kde vlastně jsme zastavili? Snad netřeba :-)

Spolu s deštěm míříme na západ

Loučíme se s Třeboní (bylo tu krásně) a přesouváme se západním směrem do posledního pobytového místa naší dovolené, v tento čas překlápějící se do své poslední třetiny. Obloha nad hlavou a postupně sílící déšť ale neslibují nějaké zázračné počasí na cestu i dnešní poledne, ale odpoledne by se to, doufejme, už mohlo trošku vybrat vybrat. Tak snad si užijeme i trošku toho tepla kousek odsud na západ :-)

Šupina & Šupinka aneb chutnalo nám opravdu moc

 a když se k tomu přidala i menší procházka kousek za Hradeckou bránu, byla to tečka za pobytem v Třeboni jak má být. Pozn. Na procházce jsme zjistili, že jsme vylezli pomalu na všechny věže v okolí, ale na tu pár kroků od penzionu jsme nějak pozapomenuli. Tak aspoň  ještě jedno její foto :-)