Až na tu půlhodinku trošku horšího počasí, která nás donutila během tří minut sbalit všechny stany a slunečníky a uklidit pod střechu vše, co by mohlo uletět, a která způsobila, že jsme tu strávili dvě hodiny při svíčkách, všechno ostatní snad ještě lepší, než všichni doufali. A tak když se před půl druhou ráno zavřely dveře našeho domácího baru zřízeného pro potřeby této akce v garáži a poslední host se odebral si chvilku zdřímnout, znamenalo to, že posvatební veselka v domácím prostředí skončila. A jelikož hned ráno už bylo třeba zapůjčený inventář posunout na další akci - něco na vedlejší parcelu, něco o pár kilometrů dále - hned od rána jsme se na to vrhli. V tuto chvíli by už nikdo nepoznal, že se tady něco dělo. Jen sousedovic Aida stále ještě zápasí s kostí pomalu větší než je ona sama :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat