Plavba lodí byla pohodová, díky "obsazenosti" nebyl problé si najít i pro focení to správné místo, jen to počasí vypadalo, že se dnes asi moc nepovede. Což nakonec ale taky úplně nevyšlo, takže když se po 3/4 hodinách jízdy objevil záměk Orlík a loď zakotvila v místním přístavišti, bylo rozhodnuto - zůstáváme tu o "jednu loď" déle a zpět pojedeme tak, abychom akorát před zavřením stihli ještě Královský palác hradu Zvíkov - jedinou uzavřenou expozici z celého areálu, který už díky cestám přes něj do pivivaru se nám podařilo už dostatečně prozkoumat. Orlík na nás opravdu zapůsobil, zejména, když jsme k tomu spatřili dobové obrázky a fotografie, kdy hladina Vltavy díky tomu, že ještě nebyla přehrada, tu byla o šedesát metrů níž. Poutavá prohlídka, zajímavé exponáty, prostě prima. Zámecký pád Jan Schwarzenberg celým jménem (jak jsme se dočetli na jednou z dokumentů) Johann Nepomucenus Andreas Heinrich Joseph Karl Ferdinand Johannes Evangelist die Heiligen Drei Könige Achaz Michael Maria Erbpr zu Schwarzenberg sice doma nebyl, ale návštěva na jejich sídle byla opravdu zajímavá. Na závěr navíc ještě jakýsi "test tělesné hmotnosti", neb musím potvrdit, že východ z hradeb ma cestu pod zámek trošku preferuje hubeňoury:-). Tím jsme nějak plynule přešli do zámeckého parku na cestu k hrobce, na kterou nás lákala směrovka kousek od zámku. Nakonec jsme absolvovali celou naučnou stezku a občas se podivovali jejímu značení, neb nejprve to bylo 1200 m, pak 500 m, poté asi po kilometru zase 900 metrů, aby od hrobky to zase bylo 1500 m atd., Prostě jsme po parku nachodili asi 4 kilometry, ale ten jeden kolem vody, ten by byla škoda nejít. A pak už přišel ten okamžik odměny něčím dobrým. Tentokrát se nebudu rozepisovat nad kvalitami místní kuchyně a ani foto nepřiložím (slabší povahy by jej nemusely zkousnut), prostě si to servírka odnesla a pak už to bylo spíše jen se něčím "bezpečným" zasytit. Sice s omluvou z kuchyně, ale stejně - U Toryka nikdy více! Těsně před odplutím jsme ještě stihli sladkovodní akvarium s dvoumetrovým sumcem a asi všemi druhy ryb, co se v našich sladkých vodách vyskytují a pak už směr přístaviště molo č.2 a zpět na Zvíkov. Tentokrát už jsme nejeli sami :-) 
Žádné komentáře:
Okomentovat