Spíš toho někdy, ale jen někdy, více stihne. Ale zas tak ranní to dnes nebylo. Při dnešním bohatém programu však nešlo jinak. Kombinace pokračujícího poznávání historie a pamětihodností s nějakým tím kulinářským zážitkem byla tentokrát doplněna o dvě technické zajímavosti cosi vyrábějící. To cosi v prvním případě byla elektřina a v druhém pivo. Říkáte zase pivo? Ale s exkursí do pivovaru jsme si museli počkat až na Třeboň, neb na Zvíkově jsme se v pivovaru vlastně podívat nebyli. Sice vše začalo už ráno, tedy kolem půl desáté, což uznávám, že s ranními ptáčaty už moc nejde dohromady, navíc nebylo nejtepleji. Ale stačila chvilka slunečního svitu a už to bylo víc než akorát. Na Hluboké nám to vyšlo, takže jsme dostali lístky na nejbližší prohlídku, poté jsme, vidouce 50 m vysokou věž s 245 schody (já jsem byl ráno s těmi počty nějak na štíru, neb mi vyšlo o 8 víc !!), opět neodolali a vše si prohlédli patřičně shora. A že dnes bylo vidět! Když už jsme byli zde a ještě nevíme, kudy pojedeme dále, zastavili jsme se ještě v informačním centru Jaderné elektrárny Temelín, abychom si občerstvili naše technické znalosti :-) Čas však byl neúprosný, neb za hodinu čekal další program o 45 km zpátky, takže jen to podstatné a jede se dále, aby se pak mohlo necelé dvě hoďky řádně odpočívat, přesněji relaxovat pod lávovými kameny thajské masáže a poté si doplnit vědomosti a nějaké ty tekutiny na exkursi v místním pivovaru, s jehož budovou přes úzký pás zeleně penzion sousedí. A to tak blízko, že s tím, co slyšíme, spíme skoro v pivovaru :-). Na co se ale úplně zapomnělo, bylo naplánovat čas na odpolední kávu. Pravda, mně to až tak zas nevadilo:-) a vidina další RYBY NA TALÍŘI (už za chvíli, zejména když po exkursi v pivovaru už teď má připraveno, v čem bude plavat) přesvědčila i druhou půlku expedice, že káva bude buď po večeři (což nebývá obvyklé) či až ráno. A jako obvykle v tento čas, kulinářská rybí tečka na závěr dne už čeká:-). Možná ale, že předtím dáme ještě pár kroků v zámeckém parku.
Spíš toho někdy, ale jen někdy, více stihne. Ale zas tak ranní to dnes nebylo. Při dnešním bohatém programu však nešlo jinak. Kombinace pokračujícího poznávání historie a pamětihodností s nějakým tím kulinářským zážitkem byla tentokrát doplněna o dvě technické zajímavosti cosi vyrábějící. To cosi v prvním případě byla elektřina a v druhém pivo. Říkáte zase pivo? Ale s exkursí do pivovaru jsme si museli počkat až na Třeboň, neb na Zvíkově jsme se v pivovaru vlastně podívat nebyli. Sice vše začalo už ráno, tedy kolem půl desáté, což uznávám, že s ranními ptáčaty už moc nejde dohromady, navíc nebylo nejtepleji. Ale stačila chvilka slunečního svitu a už to bylo víc než akorát. Na Hluboké nám to vyšlo, takže jsme dostali lístky na nejbližší prohlídku, poté jsme, vidouce 50 m vysokou věž s 245 schody (já jsem byl ráno s těmi počty nějak na štíru, neb mi vyšlo o 8 víc !!), opět neodolali a vše si prohlédli patřičně shora. A že dnes bylo vidět! Když už jsme byli zde a ještě nevíme, kudy pojedeme dále, zastavili jsme se ještě v informačním centru Jaderné elektrárny Temelín, abychom si občerstvili naše technické znalosti :-) Čas však byl neúprosný, neb za hodinu čekal další program o 45 km zpátky, takže jen to podstatné a jede se dále, aby se pak mohlo necelé dvě hoďky řádně odpočívat, přesněji relaxovat pod lávovými kameny thajské masáže a poté si doplnit vědomosti a nějaké ty tekutiny na exkursi v místním pivovaru, s jehož budovou přes úzký pás zeleně penzion sousedí. A to tak blízko, že s tím, co slyšíme, spíme skoro v pivovaru :-). Na co se ale úplně zapomnělo, bylo naplánovat čas na odpolední kávu. Pravda, mně to až tak zas nevadilo:-) a vidina další RYBY NA TALÍŘI (už za chvíli, zejména když po exkursi v pivovaru už teď má připraveno, v čem bude plavat) přesvědčila i druhou půlku expedice, že káva bude buď po večeři (což nebývá obvyklé) či až ráno. A jako obvykle v tento čas, kulinářská rybí tečka na závěr dne už čeká:-). Možná ale, že předtím dáme ještě pár kroků v zámeckém parku.
Žádné komentáře:
Okomentovat