Už desítku dní tu máme jaro, první den i letní čas a navíc to ráno vypadalo, že pokud bude sněžit tak jak v jednu chvíli se dělo, tak bych nevylučoval ani odpolední vycházku na běžkách :-) Že by až návrat k zimním sportům, to asi trošku přeháním, ale když by to člověk spojil se včerejší předpovědí a snímky meteoradaru, tak by to zas tak od věci nebylo. Zato na Moravě to za ně vyřešil někdo nahoře a rovnou tam nasypal od desítky cm výše další dávku sněhu. A jak jsem před chvílí slyšel od mé tety, sype se to tam opravdu slušně a nevypadá to, že by to chtělo jen tak hned končit. Tady je teď poměrně klid, jeden nad nulou, takže bílý poprašek mizí. Uvidíme, co přinese podvečerní čas, na který tu meteoradar předpovídá, že by se přes nás něco mohlo, byť okrajem, přehnat. Na rozdíl od včerejška, který přál práci na zahradě, dnešní čas snad přeje jen lenošení spojenému s ochutnávkou velikonočních dobrot, které se jako již tradičně povedly. P.S. Jehněčí kýta vypadala za syrova, že by se s ní dala pohostit pomalu fotbalová jedenáctka, po upečení by však asi byl problém pohostit jen ty domácí, pokud bychom tu byli v loňské sestavě :-)
neděle 31. března 2013
sobota 30. března 2013
Sobota před velikonočními svátky
Ani dnešní ráno nezůstalo s teplotou pozadu, byť proti včerejšku se přes nulu přehoupla už poměrně časně. Hlavně zásluhou vycházejícího sluníčka, které nás provázelo po většinu dne, takže i přes teplotu kolem 3°C bylo na zahradě docela příjemně a tak se povedlo smazat první rest. Jabloně, meruňka i švestka dostaly nový účes a zbývají už jen broskve, u kterých je ještě čas. Zejména v tomto téměř zimním čase. A že tak ještě chvíli zůstane, nasvědčuje jednak týdenní předpověď počasí a hlavě závěry z dnešního meteorologického radaru, z něhož je patrné, co za hrůzu se zase na nás a hlavně na severní a východní hory valí. Jak koukám, tak velikonoční lyžovačka, byť se sněhovými podmínkami, jaké snad nikdo z nás nepamatuje, asi žádný zvláštní zážitek díky celkovému počasí letos nebude. Ale každopádně ať to bude jak to bude, přejeme všem krásné velikonoční svátky (Happy Easter, Frohe Ostern, Buona Pasqua), hodně pohody, radosti a nějaký ten zážitek k tomu! Prvnímu neuteče nikdo z nás, my od úterý zase do práce vstáváme za tmy a v ní zůstaneme dalších několik týdnů při ranní cestě do Prahy, jiní zase budou moci po přechodu na letní čas sáňkovat o hodinu déle :-)
čtvrtek 28. března 2013
Letošní jaro je na příletu opožděno
Nějak toho letošního mrazivého jara začínám mít dost. Kdyby k tomu byla troška sluníčka a nefuněl ten protivný vítr, možná, že bych trošku změnil názor a event. zavzpomínal trošku zpátky, jak vypadaly velikonoční svátky na horách a na sněhu. Sníh tam sice je, ale pro běžkaře docela zmrzlý a když k němu není žádný další bonus (sluníčko, klid) navíc s vidinou, že budou všechny boudy s občerstvením určitě nacvaklé, tak nic pro mne. Zajímá mne už jen to, kdy už konečně dorazí to opravdové a po všech stránkách už jen příjemné jaro, aby až se léto zeptá, co jsme dělali na jaře a jak se na něj připravili, aby venku nebylo po restech ani památky. S tím zpožděním to zatím vypadá, že v nejbližší době, když se uklidní vítr, se zvládnou stromy, ale trávník to má docela v nedohlednu. Jinak o létu si v tuto chvíli nedovolím ani trošku zauvažovat, jaké bude, zejména když pranostika spojená se včerejškem, tedy "Jaké je počasí na svatého Ruprechta, takové bude v červenci" tomu dává korunu. Ale prý to vychází tak 50/50 :-), tak uvidíme, na kterou stranu se po takovém začátku jara přikloní začátek léta. Ale nechme léto létem. Teď by stačilo, kdyby už konečně přišlo to skutečné jaro. Dnešek tomu ale opět neodpovídá - zamračeno s -1,5° (na dnešek předpovídají max. 3°C), navíc ráno s lehkým popraškem sněhu a předpověď na příští týden? Prý skoro stejná hrůza až do začátku dalšího víkendu :-(
neděle 24. března 2013
Mrazivé a větrné počasí má pokračování i doma
Rukavice, šála, vysoké boty a kabát dnes odpoledne mluví za vše. Za takový víkend až na to sluníčko, které to aspoň trošku narovnalo, by se nemusela stydět zima tak na přelomu roku. A my i naši sousedé ze středu Evropy tu máme již několikátý jarní den (viz ranní archív z meteo a Panoramy), kdy byl ráno takový mráz, jakého dosáhlo jen pár dní právě skončené zimy! Že by tomu měl být konec, si v tuto chvíli můžeme jen přát. Ale zda to v závěru příštího týdne vyjde a s příchodem velikonočních svátků se to změní, není jisté, byť předpověď počasí tak říká. Ale známe to, takových předpovědí jsme už slyšeli :-) Jedno je jisté, běžky už čeká jen pravidelná údržba. Zážitků bylo dost a škoda si je "zkazit" ještě nějakým ledovým dobrodružstvím :-) P.S. A u nás taky umí dobře vařit!
Mrazivý to čas polední na břehu Labe
To, že už je jaro, je v těchto patrné snad jen z datumu a polohy sluníčka na obloze. Samozřejmě když je vidět :-) Venku v tom čase, kdy obvykle bývá nejtepleji, však stále vítězil mráz a studený vítr, takže potkat v historickém centru Drážďan v některé z výprav turistů z Ruska, kteří zde byli většinou na výletě z Karlových Varů, jak bylo patrné podle autobusů, dědu Mrazíka, tak nebylo trefnějšího sdělení, než známé "Je Ti teplo, děvče?" A nebyla by to hodná Nastěnka, která by jej uklidňovala, že ano. Byla by to zřejmě Marfuša se svým "Zbláznil ses, dědku? Ruce a nohy mi mrznou!" A to mohu potvrdit i já, neb i pořízení několika obrázků na nábřeží bylo cítit v prstech. V létě tu, navíc když hned dole je přístaviště výletních parníků, je určitě lépe :-) Na druhou stranu, byť to bylo rychlé, to podstatné jsme i tak stihli vidět. Takže ještě něco "echt místního" - u Italů vedle Frauenkirche (Ristorante Ausonia II) to nemělo po všech stránkách chybu a navíc cappuccino zde nebylo jen mléčná pěna se lžíčkou espressa na dně, a i pořádně silné k tomu. A pak už jen dojít k autu a nasměrovat se domů. Po menším kochání se při přejezdu Krušných hor jsem se v té spleti budovaných a uzavíraných silnic kolem Ústí nad Labem nechal zmást navigací a sjel z hlavní o silnici dříve, takže ten kousek na pokračující D8 byl sice kratší, ale o to horší a pomalejší cesta. Po pár kilometrech už ale bylo zase vše v pořádku, takže jízda se zrychlila, byť kochání pokračovalo až kousek před Prahu. Již při cestě do Drážďan jsem se podivoval, co je to za velký kopec, co ční v této rovině. A on to Říp! Do té doby jsem to měl asi nějak pomotané, neb jsem si myslel, že je o kousek východněji, tedy na druhém břehu Labe. A tak po jeho prohlídce z opačného směru padlo společné rozhodnutí, že to tu o nějakém víkendu musíme lépe poznat, abychom nedělali praotci Čechovi ostudu, když jiná místa Čech známe daleko lépe. Historické centrum Drážďan si už ale můžeme mezi ně zařadit :-)
sobota 23. března 2013
Velikonoce v předtermínu
Jelikož dnešní návštěva výstaviště nebyla jen o orchidejích, přidávám k těm obrázkům z předchozího příspěvku i několik s velikonoční tématikou. A že je mezi nimi stánek s občerstvením, nota bene nám důvěrně známým? Ne, není to chyba! Vždyť bez třináctého pramene si řada z nás nedovede představit velikonoční koledu :-) A vlastně vždyť někteří k tomu ani velikonoční koledu nepotřebují, že?
Svět orchidejí na drážďanském výstavišti
V době, kdy jsme začali uvažovat, že by letošní poslední víkend před velikonočními svátky to chtělo nějaký větší zážitek, a padla volba na Drážďany, jsme si sice připouštěli, že počasí nemusí být úplně "eňo ňuňo", ale že budeme cestu začínat za necelé minus sedmičky u nás, s pár desetinkami navíc při přejezdu Krušných hor, abychom k výstaviště na břehu Labe dorazili sice za sluníčka ale při -5,5°C, to jsme tenkrát nějak nečekali. A že k tomu bude poměrně slušný vítr, to taky ne. Ale stačilo udělat necelé tři stovky kroků (tak dobře jsme zaparkovali) a všechno bylo jinak. Venku sice mráz, vítr a sluníčko zůstaly, ale za stěnami výstavních hal, kde probíhala mezinárodní výstava orchidejí (Die Internationale Orchideen-Welt, Dresden 2013) v doprovodu "Drážďanských velikonoc" http://www.messe-dresden.de/veranstaltungskalender/messe/dresdner-ostern/beschreibung.html, už bylo prima. A přišly si zde na své snad všechny smysly kromě chuti, a to pouze z naší vůle, neb i pro tu zde bylo spousta možností. Tu jsme se rozhodli uspokojit až někde na starém městě. A nelitovali jsme. Ale zpět k orchidejím. Výstava neměla chybu, opravdu překrásné aranžmá doplněné doprovodnými dekoracemi a vždy v celou hodinu "baletem vodních proudů několika fontán" v uprostřed pavilonu vybudované v nádrži. Když jsme se nabažili květin i "vodního baletu" s hudbou Antonia Vivaldiho, přišel čas na návštěvu ostatních hal, kde pod záštitou blížících se velikonočních svátků snad nechybělo nic z toho, co by se dalo prodávat :-) Pravda, lokomotivy, letadla apod. tu byly pouze v modelech, ale jinak od veškeré farmářské produkce přes zahradu, keramiku, sklo, atd. atd. až po hrnce, lepidla a leštidlo na boty :-) Pravda, na velikonoční zajíce a kraslice jsem nějak v tom výčtu zapomněl. A tak "neseni" proudem návštěvníků jsme vstřebávali i tu skoro velikonoční atmosféru. Bylo to poměrně jednoduché, pouze na místech, kde se proud dělil do více směrů, bylo třeba se správně rozhodnout, aby člověk vícekrát absolvoval jen to minimum nezbytné s návratem k východu z výstaviště. To se povedlo a po otevření dveří ven z haly jsme k tomu navíc zjistili, že ani venku se v podstatě nic nezměnilo. Tj. o co se oteplilo, o to zesílil vítr, což v součtu znamenalo, že delší pobyt venku by nemusel skončit bez následků. A tak jsme se brzy přesunuli do tepla a splnili i slib poslednímu smyslu - chuti :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)