V době, kdy jsme začali uvažovat, že by letošní poslední víkend před velikonočními svátky to chtělo nějaký větší zážitek, a padla volba na Drážďany, jsme si sice připouštěli, že počasí nemusí být úplně "eňo ňuňo", ale že budeme cestu začínat za necelé minus sedmičky u nás, s pár desetinkami navíc při přejezdu Krušných hor, abychom k výstaviště na břehu Labe dorazili sice za sluníčka ale při -5,5°C, to jsme tenkrát nějak nečekali. A že k tomu bude poměrně slušný vítr, to taky ne. Ale stačilo udělat necelé tři stovky kroků (tak dobře jsme zaparkovali) a všechno bylo jinak. Venku sice mráz, vítr a sluníčko zůstaly, ale za stěnami výstavních hal, kde probíhala mezinárodní výstava orchidejí (Die Internationale Orchideen-Welt, Dresden 2013) v doprovodu "Drážďanských velikonoc"
http://www.messe-dresden.de/veranstaltungskalender/messe/dresdner-ostern/beschreibung.html, už bylo prima. A přišly si zde na své snad všechny smysly kromě chuti, a to pouze z naší vůle, neb i pro tu zde bylo spousta možností. Tu jsme se rozhodli uspokojit až někde na starém městě. A nelitovali jsme. Ale zpět k orchidejím. Výstava neměla chybu, opravdu překrásné aranžmá doplněné doprovodnými dekoracemi a vždy v celou hodinu "baletem vodních proudů několika fontán" v uprostřed pavilonu vybudované v nádrži. Když jsme se nabažili květin i "vodního baletu" s hudbou Antonia Vivaldiho, přišel čas na návštěvu ostatních hal, kde pod záštitou blížících se velikonočních svátků snad nechybělo nic z toho, co by se dalo prodávat :-) Pravda, lokomotivy, letadla apod. tu byly pouze v modelech, ale jinak od veškeré farmářské produkce přes zahradu, keramiku, sklo, atd. atd. až po hrnce, lepidla a leštidlo na boty :-) Pravda, na velikonoční zajíce a kraslice jsem nějak v tom výčtu zapomněl. A tak "neseni" proudem návštěvníků jsme vstřebávali i tu skoro velikonoční atmosféru. Bylo to poměrně jednoduché, pouze na místech, kde se proud dělil do více směrů, bylo třeba se správně rozhodnout, aby člověk vícekrát absolvoval jen to minimum nezbytné s návratem k východu z výstaviště. To se povedlo a po otevření dveří ven z haly jsme k tomu navíc zjistili, že ani venku se v podstatě nic nezměnilo. Tj. o co se oteplilo, o to zesílil vítr, což v součtu znamenalo, že delší pobyt venku by nemusel skončit bez následků. A tak jsme se brzy přesunuli do tepla a splnili i slib poslednímu smyslu - chuti :-)
V době, kdy jsme začali uvažovat, že by letošní poslední víkend před velikonočními svátky to chtělo nějaký větší zážitek, a padla volba na Drážďany, jsme si sice připouštěli, že počasí nemusí být úplně "eňo ňuňo", ale že budeme cestu začínat za necelé minus sedmičky u nás, s pár desetinkami navíc při přejezdu Krušných hor, abychom k výstaviště na břehu Labe dorazili sice za sluníčka ale při -5,5°C, to jsme tenkrát nějak nečekali. A že k tomu bude poměrně slušný vítr, to taky ne. Ale stačilo udělat necelé tři stovky kroků (tak dobře jsme zaparkovali) a všechno bylo jinak. Venku sice mráz, vítr a sluníčko zůstaly, ale za stěnami výstavních hal, kde probíhala mezinárodní výstava orchidejí (Die Internationale Orchideen-Welt, Dresden 2013) v doprovodu "Drážďanských velikonoc" http://www.messe-dresden.de/veranstaltungskalender/messe/dresdner-ostern/beschreibung.html, už bylo prima. A přišly si zde na své snad všechny smysly kromě chuti, a to pouze z naší vůle, neb i pro tu zde bylo spousta možností. Tu jsme se rozhodli uspokojit až někde na starém městě. A nelitovali jsme. Ale zpět k orchidejím. Výstava neměla chybu, opravdu překrásné aranžmá doplněné doprovodnými dekoracemi a vždy v celou hodinu "baletem vodních proudů několika fontán" v uprostřed pavilonu vybudované v nádrži. Když jsme se nabažili květin i "vodního baletu" s hudbou Antonia Vivaldiho, přišel čas na návštěvu ostatních hal, kde pod záštitou blížících se velikonočních svátků snad nechybělo nic z toho, co by se dalo prodávat :-) Pravda, lokomotivy, letadla apod. tu byly pouze v modelech, ale jinak od veškeré farmářské produkce přes zahradu, keramiku, sklo, atd. atd. až po hrnce, lepidla a leštidlo na boty :-) Pravda, na velikonoční zajíce a kraslice jsem nějak v tom výčtu zapomněl. A tak "neseni" proudem návštěvníků jsme vstřebávali i tu skoro velikonoční atmosféru. Bylo to poměrně jednoduché, pouze na místech, kde se proud dělil do více směrů, bylo třeba se správně rozhodnout, aby člověk vícekrát absolvoval jen to minimum nezbytné s návratem k východu z výstaviště. To se povedlo a po otevření dveří ven z haly jsme k tomu navíc zjistili, že ani venku se v podstatě nic nezměnilo. Tj. o co se oteplilo, o to zesílil vítr, což v součtu znamenalo, že delší pobyt venku by nemusel skončit bez následků. A tak jsme se brzy přesunuli do tepla a splnili i slib poslednímu smyslu - chuti :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat