Poledne na bývalé vysoké peci i něco dalšího kolem

Ráno za okny polojasno, předpověď počasí navíc avizovala občasný déšť, prostě nic moc. Ale řekli jsme si, že snad to i dnes nějak vychytáme, abychom tu vše a možná ještě něco navíc naplánovaného na sobotní prohlídku Ostravy zvládli. A jelikož toho sezení máme oba za celý týden dost, tak jsme si řekli, pokud to nebude vyloženě třeba, tak to bude po svých. A nakonec tomu tak i bylo. Ale po pořádku. Sobotu jsme po průchodu centrem města začali vedle výstaviště prohlídkou místních miniatur, pak něco málo času na doplnění energií, aby nám po dobu té téměř dvouhodinové polední prohlídky Dolní oblasti Vítkovice nekručelo v břiše J S tím, jak jsme se blížili k místu, kde začínají prohlídky, jakoby počasí tušilo, že potřebujeme trošku potrápit, neb v případě nepříznivého počasí se sice prohlídky konají, ale s určitým omezením, aby se omezilo riziko uklouznutí na kovových konstrukcích bývalé vysoké pece. Ale to se mu nepovedlo, takže prohlídka v plném rozsahu, po níž následovala ještě naše individuální procházka (tentokrát již bez ochranné přilby na hlavě) mezi objekty umístěnými na povrchu a patřícími původnímu dolu Hlubina nacházejícímu se hned vedle vysoké pece. V areálu zrovna probíhala jedna větší akce, v rámci které pořádali hasiči běh na vrchol nástavby nad vysokou pecí, takže bylo možnost  sledovat nejen je ale i doprovodné akce dalších složek integrovaného záchranného systému. Po prohlídce nemohla chybět odpolední káva, po které jsme se ještě vrátili za výstaviště a za mostem přes Ostravici se rozhodli navštívit místní hrad. Ale smůla, hrad tam sice stojí a funguje, ale ten den byl zrovna vyhrazen pro nějakou soukromou akci, takže maximálně bylo možno jej částečně obejít a dvěma branami přes ochranku nahlédnout dovnitř.  Čas rezervovaný pro návštěvu hradu jsme si  nakonec vyplnili posezením na náměstí, abychom se poté v rámci muzejní noci podívali do železničního muzea a na přilehlé nádraží s přistavenými historickými vozy a poté navštívili ještě místní muzeum a zopakovali si nejen něco o koření (právě instalovaná hlavní výstava), ale prohlédli jsme si z věže ještě jednou Ostravu a prošli i ostatní expozice. Pak už jen cesta do hotelu s tím, že tentokrát ochutnáme nějakou tu specialitu zde, neb těch dnešních kilometrů na nohou bylo docela dost, jak nakonec ukázal výsledný součet :-)