Přes Konopiště na víkend domů

S tím spaním doma jsem to posledně úplně neodhadl, neb v závěru týdne to ještě byla postel kousek od Konopiště a jak se koukám do diáře, Prahu si zopakuji ještě příští týden ze čtvrtka na pátek.  Příští měsíc už snad nebude tak rozjetý, zejména když kvůli tomu nemám ani dovolenou, aby se před ní vše podstatné do konce měsíce zvládlo. Po několika týdnech jsem si zopakoval pobyt v areálu GC Konopiště. Ten byl tentokrát ještě náročnější než ten poslední, neb na programu bylo vyhodnocení nejlepších projektů II. etapy programu klíčových zaměstnanců. A aby nezůstalo jen u práce, večer jsme se dozvěděli něco zajímavého i z jiné oblasti. Tentokrát nás sommeliérka provedla nástrahami vína a poté nás trošku potrápila úvodními testy, kterými ten, kdo chce s vínem více spojit svůj život, musí hned na začátku absolvovat.  Tou dobou za okny poměrně slušně bouřilo, foukal silný vítr a drobný déšť se střídal s přívaly vody, takže někteří kolegové mající své příbytky kousek odsud museli k tomu všemu po telefonu řešit i drobné škody, co jim počasí napáchalo. My z větší dálky jsme jen koukali na meteorologický radar, abychom po hodině konstatovali, že k nám to sice taky dorazilo, ale nic než na malé cvrknutí, v mracích už nezůstalo. A tak po příjezdu domů přišlo v podvečer na řadu zalévání, večer pár kebabů ze zahradního krbu a v sobotu generální úklid dílny, neb jak bylo konstatováno, zima dávno pryč a tady stále není k hnutí J. A k tomu nám samozřejmě asistoval Clif, kterého to vedro však brzy zmohlo.