Poslední a pěkně horká srpnová neděle

Kromě zážitků "mimo dům" zůstalo něco i na ty domácí. Jako například oprava závěsů vrat na prasklém sloupku. To jsem zvědavý, jak to dlouho vydrží, než jej budeme muset postavit znova, jako tomu bylo v loňském roce u toho druhého. Trochu dopoledního potu stálo i vykopání těch pár brambor, když letos bych v soutěži o "nejhloupějšího sedláka s největšími brambory" určitě neuspěl.  A když se u pergoly začalo objevovat více stínu, zbyla i trocha času na odpolední lenošení s ochutnávkou pravých valašských frgálů, které jsme si přivezli ze včerejšího výletu za paromily, a s trochou toho plánování na další týdny, neb čas ubíhá a je potřeba pamatovat i na některé důležité věci. Nejen další zážitky, ale i akce jako je revize plynového kotle před zimou, říjnové malování celého domu atd. P.S. Clif sice odpočíval celý den, neb dnešní tropy nejsou nic pro něj, ale stále měl vše pod kontrolou.

Odpoledne na Bílé věži

Již několikrát jsme si říkali, že by nebylo od věci se zase podívat na Bílou věž. Zejména, když její vnitřek doznal podstatné změny díky realizované rekonstrukci. Ale že by bylo dobré, aby bylo z ní vidět dál než na náměstí pod ní :-)  A tak se i stalo a i přes to velké vedro, kdy chůze přes náměstí trošku připomínala naše nedávné polední putování k nuraghu na Sardinii, za ten zážitek návštěva Bílé věže stála. Nejvíce jsem byl  překvapen (příjemně) z provedení vnitřku věže. Jen hory byly trošku v oparu, byť obrysy Sněžky byly patrné, ale to bylo tak jediné, co chybělo k dokonalému zážitku. P.S. Úprava schodiště přiláká i ty, kteří nemají z otevřených schodišť ten nejlepší pocit :-)



Nábřeží paromilů 2016 - náplavka Labe, Hradec Králové

Letošní 14. ročník se opět vydařil. Počasí přálo, byť někdy toho tepla bylo až moc. Ale svěží vítr a to, že se akce konala u vody, to trošku "narovnaly". A také tu bylo čím se občerstvit :-) P.S. Tentokrát zde nebylo tolik silných strojů, které by kouřem dokázaly zamořit velký prostor, takže tentokrát ten svěží vítr stačil veškerý kouř rozfoukávat :-) Jinak bylo na co nejen koukat, ale řadu věcí si člověk mohl zkusit prakticky. Nejvíce byly v kursu dětská železnice, parníky a hasičské hadice, v popularitě za nimi nezaostala ani přehlídka veteránů.

  

Tropická sobota (a asi i neděle) před námi

S vidinou dnešního tropického dne jsme přehodnotili své plány na sobotu a místo dopoledního "placatění se" kolem domu a na zahradě jsme se rozhodli vyrazit na labskou náplavku, kde se dnes koná 14. ročník Nábřeží paromilů, již dopoledne, kdy by to tam, byť je to u vody, mohlo být co do počasí snesitelnější. A zrovna se odměnit nějakou ňamkou v čase oběda. Tentokrát z rukou profesionála a bez přispění produktů z naší zahrady, což si ale ještě o víkendu stihneme určitě bohatě vynahradit. P.S. Pro velký úspěch měly slíváky "repete" :-) A jak to tak vypadá, tak k dnešní kávě bude potřeba něco sehnat resp. po návratu upéct :-) A nezapomenout na dodržování pitného režimu a nebude škodit i nějaké pořádné ochlazení vodou během dne, což včera, byť ne úplně nadšen, s trochou šampónu navíc absolvoval za značného "uplácení dobrotami" Clif. A z večerního grilu něco taky "káplo" :-)

Pozdní odpoledne kolem Botiče

 Tentokrát to byla Praha již od samého začátku týdne, neb se ukázalo, že abychom se o něčem dohodli, bude nutno si všechno o tom i kolem říci z očí do očí. Což sice včerejší úvodní schůzka splnila, ale pokračování jednání ke druhé záležitosti se, bohužel, posunulo o týden díky tomu, že kolegu chytly plotýnky L Naštěstí se až na jednu výjimku podařilo všechny účastníky pozvané do Prahy obvolat, aby do Prahy necestovali. A my "v Praze přítomní" jsme si v čase, který k tomu byl vyhrazen, řešili svoje resty J. Když už to všechno bylo předem tak naplánováno, tak jsem navíc slíbil, že jsem schopen po dobu dovolené domácích z Nuselské "udržet jejich kočku při životě", takže jsem svůj program v Praze ještě doplnil o zajištění jejího „stravování a úklidu poté“. A když už jsme byli u toho jídla a zbyla chvilka času, abych myslel i na sebe. Proč se v pozdním odpoledni nejdříve ale kousek neprojít a teprve pak to spojiti s nějakým jídlem pro sebe. Jelikož jsem si za „bod obratu“ vybral Grébovku, hledal jsem něco kolem. Vzpomněl jsem si, že má bývalá kolegyně šla pracovat do vegetariánské restaurace Plevel, tak byť jsem nevěřil, že tam ještě je, jsem si řekl, že by to tam nemuselo být od věci.  Dokonce to vypadalo, že bych si i něco vybral. Ale nakonec jsem to nějak nedal  a zvolil návrat do Nuslí s tím, že cestou třeba padnu na něco jiného … Ale ani Stavros za rohem, ani Gulliver pod kopcem, takže, vlastně jak jinak, skončil jsem (a rád) U Havlíčků. Ale pozor, úterý je zde i o něčem jiném, což nakonec rozhodlo. Prostě umí tu nejen českou klasiku, ale není jim cizí i středomořská kuchyně! Zítra ještě dvoje krmení a něco do "klapátka" na čtvrtek na ráno a tím Praha pro tento týden končí. P.S. Jak to tak vypadá, tak dnes stehně jako včera slečně Kočičkové chutnalo :-)