Azurová neděle pod Dachsteinem

Jelikož se nic nezměnilo ani po snídani, tedy modrá obloha, žádný vítr a podobné běžkařům nepřející vlivy, tak jsme vyrazili se spoustou zastávek na focení (a že bylo co) přes severní část Sonnenloipe na stopu č. 11  Rössingloipe. Ta je v místních mapách značená černě, tedy jako jedna ze dvou místních nejobtížnějších. Těch jejich necelých 8 kilometrů nahoru a dolu se ale dalo zvládnout, byť v místech, kam nesvítilo sluníčko, bylo docela krušno (a ve stoupání z Rössingu na parkoviště, kde začíná Sonnenloipe, po které jsme se vraceli do Ramsau, se okolní mráz docela projevoval). Vzhledem k tom, že jsme nějak v Rössingu nepořídili s občerstvením (Almhütte nepřesvědčila), tak po občerstvení z vlastních pohotovostních zdrojů jsme se dříve, než jsme původně plánovali, objevili na stadionu v Ramsau. A jelikož bylo docela brzy skončit dnešní běžkování, tak po malé téměř již tradiční, zastávce ve café/bistru Verweilzeit jsme se vrátili do stopy a stihli jsme ještě druhou půlku Sonnenloipe. Takže dnes byly zdolány stopy č. 14 a 11 v celkové délce 22 km a převýšením 575 m. Co říci k dnešku? Prostě „snová“ neděle, neb takové podmínky, jaké byly dnes, si asi člověk jen tak „neobjedná“ J A abychom trošku povzbudili unavené tělesné schránky, tak na závěr odpoledne jsme ještě pro povzbuzení příjemně unaveného organismu dali na hotelové terase hrnek Jagatee, aby ta tečka před večeří byla opravdu znatelná J P.S. A opravdu byla !!!