Odpočívat a občas u toho hlasitě zafunět vydrželo Clifovi přesně do okamžiku, kdy jeho páníčci dorazili ze zimního dobrodružství v rakouských Alpách blízko Kaprunu. Jakmile ale zaslechl zvuk přijíždějícího auta, nebylo v tu chvíli snad čilejšího psa. To bylo vítání. A večerní příděl granulí už obdrží z rukou těch nejpovolanějších :-) A co my? Za dva dny se zase na odjezd zase chystáme my, počasí nám předpovídají nejen na cestu ale i na celý pobyt po Dachsteinem z kategorie snů, tak uvidíme, jaká bude skutečnost. Dnes před západem Slunce bylo pár posledních kilometrů ve stopách i na holé pláni, kde sice včera stopa byla, ale dnešní vítr vše zavál. A zavál i to, co jsme projeli, než jsme se stačili stejnou stopou vrátit. Každopádně i dnes to stálo za to a kdyby nebyly výhledy jen na stromy v třešňovce či na okolní pole, tak by to sneslo srovnání s podmínkami, které občas nebývají ani na horách :-) P.S. Teď, když už máme dostatečně natrénováno, nezbývá než všechny věci dát do pračky a začít se chystat. Mezitím sice ještě uplynou dva pracovní dny a byť budou "hodně bohaté na zážitky", tak už to do odjezdu uteče jako voda. "Vypnutí" by tentokrát mělo být znatelné, aby si člověk nejen konečně na chvíli odpočinul, ale aby si to zase trošku v té své makovici srovnal, neb dění v posledních měsících to tam trošku rozházelo.
Žádné komentáře:
Okomentovat