pátek 24. listopadu 2017

Mauritius 2017 - Tea Route (čajová stezka)

Včerejší den byl docela náročný, takže se k němu vracím až dnes ráno ještě než vyrazíme na snídani. Venku jako v předchozích dnech opět jako vymalováno, takže podmínky pro celodenní relax jsou téměř ideální. Ale ani dnes to nebude jen o pláži :-) Ale zpět ke včerejšku. Tentokrát jsme nemuseli nějak brzy vstávat, jelikož jsme vyráželi v 9.00 hod.. Začátek byl spíše z auta s drobnou zastávkou na solných polích u Black River, pak průjezd městem Curepipe, abychom zastavili u koloniálního domu Le Domaine des Aubineaux a prohlédli si, jak vypadalo sídlo jedné z místních významných rodin. Poté následoval v poledních hodinách přesun do Bois Cheri na čajové plantáže, kde v tomto čase končil sběr (v poledne tu mají ti, co trhají čaj, padla, aby to ještě stihli zpracovat). Exkurse továrny opět nezklamala, stejně tak i ochutnávka čajů proti minulé návštěvě obohacená o další produkty. Neskončilo to jen ochutnávkou, takže část místa v kufru bude zabírat při cestě domů čaj. Cestou k dalšímu místu dnešního výletu (palírna rumu a pěstírna vanilky) jsem ještě přesvědčil řidiče, že bych si ty "horní tři lístky" rád taky zkusil utrhnout :-) Neplánovanou zastávkou bylo i jezero Ganga Talao považované za nejposvátnější místo na Mauriciu, kde uctívají boha Šivu. Poté jsme minuli největší zásobárnu vody na ostrově Mare aux Vacoas, abychom za chvíli dorazili do místa naší poslední delší zastávky, St. Aubin se svým typickým koloniálním domem, palírnou rumu, tropickou zahradou a domem vanilky. Vše doplněné obědem s místní specialitou. kuřetem na vanilce. Zde jsem neodolal a trošku si to "přiostřil", ale k tomu, co předvedl řidič, to bylo jen nepatrné, neb v jeho jídle "zmizela" téměř polovina zelené curry pasty z mističky. Bylo vidět, že se z toho i on trošku zpotil. Jídlo v rámci návštěvy palírny ještě doplnily ještě tři malé kalíšky místního ochuceného rumu (kokos, vanilka, káva), aby v tašce pak přibyly tři láhve, pro které také budeme hledat místo v kufru ?-) A ani třetí místní produkt, vanilka, nezůstal opomenut. A musím říci, že přestože těch pár lusků už je zabaleno na cestu domů, voní to v pokoji náramně :-) Tolik asi ke včerejšku plném různých zážitků, teď je čas na snídani a před námi je další pobytový den. P.S. Rumíček, tentokrát v v koktejlu, jsme zvolili jako tečku za včerejším dnem.
 







Žádné komentáře: