Řeklo by se, že když si člověk den předem vybere a proběhne v lese novou trasu a myslí si, že les stále ještě dobře zná, tak že to dnešní její zopakování už bude v pohodě. A ono ne. První chyba v lese za hřištěm mne vrátila do Libčan, což ale nebyla žádná velká minela. Ta pravá teprve přišla v Radíkovické dubině, kdy jsem minul tu správnou odbočku a pokračoval notný kus cesty po "slepé cestě", jak se při pohledu na plot na jejím konci ukázalo. Vrátit se mi po stejné cestě na poslední rozcestí ale nechtělo, tak jsem to vzal "zkratkou" mířící k cestě vedoucí už k nám. Ale trošku horším terénem, kde o běhu to rozhodně nebylo. Takže to trošku prodloužilo nejen včera absolvovanou trasu, ale i dnešní čas na ní. Ale o tom to vlastně není, takže další parádní ráno zakončené navíc snídaní v zahradě. Kdyby občas nevystřelil plašič špačků, tak by to bylo i za téměř neskutečného ticha, do kterého jen tiše vrněl větrník poháněný severním větrem. P.S. Clif si asi ale ještě potřebuje kapánek dáchnout :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat