Ten letošní byl ale trošku jiný, stejně tak jako v poslední době vše nebo skoro vše kolem. Takže člověk sice může tvrdit, že stále jede v rychlíku, ale ne v tom, jehož nezajímavý název STEREOTYP cestující už odrazuje při pohledu na informační tabuli. Auto jsem si v servisu nakonec převzal v rozumném čase, byť husy na základě ranních pochybností o termínu dokončení servisní zakázky díky nějakému "přetlaku" v servisu putovaly domů raději dříve druhým autem, aby se co nejdříve dostaly do trouby. Na to jsme už doma ale potřeba nebyli, tak jsme se s Ali vypravili vyvětrat se do lesa ke studánce, aby pak před setměním už byl návrat jen nejkratším směrem, tj. přes okolní třešňové sady. Večerní domino a lego bylo už doprovázeno vůní pečené husy, takže už definitivně nebylo pochyb, co bude zítra. To patřičně průběžně registroval i Clif, aby se pak i on, samozřejmě po pečlivém přebrání, zapojil do ochutnávky. Sice toho bylo z jeho pohledu jen na pár olíznutí se a navíc to neměl kompletní, neb musel za vděk vzít vodou z misky, ale to mu evidentně nevadilo. My jsme si to ještě na rozdíl od něj doplnili pro naše domácí oslavy již tradičním moučníkem zvaným "blaho v hubě", což spolu s odpolední kávou/čajem udělalo tečku za víkendovým hodováním. Jinak Svatomartinské víno se letos z našeho skromného pohledu opravdu vyvedlo. Na tom červeném je znát, že letošní léto bylo plné slunečního svitu. A jelikož se před sklizní objevily i nějaké ty dešťové srážky, pak už stačil je um šikovných vinařů a výsledek nemá chybu. Však se po něm v místní vinotéce jen zaprášilo. P.S. Ten letošní skutečný podzim je opravdu "zpožděný", takže se není čemu divit, když se růže daly letos již potřetí do květu.
Žádné komentáře:
Okomentovat