neděle 28. července 2019

Neplánovaný nedělní půlmaratón

Resty z předchozího období na těchto stránkách zůstávají, ale dnešní ráno by si zmínku zasloužilo dříve, než se odhodlám k doplnění těch zajímavých (aspoň pro mne :-)) zážitků a fotografií z předchozího období, kdy jsem se těmto stránkám díky větší zaneprázdněnosti přestal věnovat. Co na něm bylo tak zajímavé? Zpočátku nic, tradiční ranní vyvětrání, opět se mi nechtělo do lesa, takže jsem musel vzít za vhod opět jen místními okolními silnicemi. Takže situace by mohla být stejná jako předchozí víkendy. Ale tentokrát jsem si řekl, že když už silnice, tak co nejvíce jinudy. A tak na první křižovatce místo vpravo padla volba na druhou stranu a prvních sedm kilometrů se odehrálo za "státovkou" na Prahu. "Chleba" se lámal v Roudnici. Tedy zda nahoru na Libčany a pak zpět, což by dalo asi tak tradičních cca dvanáct km, či zkusit zařadit do sbírky navštívených obcí ještě Kunčice a trošku si dnes přidat. Takže jsem si přidal s tím, že uvidíme, kolik to bude. Odpověď dal lesní úsek pod Hrádkem u Nechanic, kde jsem místo na Radostov pokračoval až k samému zámku obklopeném golfovým hřištěm. Odtud cestu už znám z minulého víkendu, takže bylo jasné, že to dnes bude hodně přes patnáct. Krátká zastávka u zámku byla ale jen na jedno foto s modrou oblohou. Pravda, tady by bodlo občerstvení, ale jak zde tak i po další části trasy jsem si musel nechat na něj zajít chuť, neb bylo příliš brzy. A jak cestou přibývaly na počítadle uběhnuté kilometry, začalo to vycházet tak, že bych ještě někde před obvyklým cílem měl mít za sebou půlmaratón. Takže jsem si řekl, že tam dnešní měření času ukončím. Zbytek od libčanského hřbitova lesem už byla taková "rychlejší procházka". Co dodat? Další zkouška kondice spolu s vůlí (to hlavně) je za mnou, takže účast na nějaké akci s oficielním měřením času by nemusela skončit ostudou. Teď doplnit tekutiny a energii a nechat trochu odpočinout nohám. Nemusí to být ale zrovna na chladných dlaždicích podlahy v koupelně, kde je mj. od rána kromě chvil obvyklého vartování a poštěkávání u vrat Clif :-) P.S. Když si vzpomenu, že cca před rokem směřovaly úvahy k poloviční délce trati, tak spokojenost. A jinak Clif se válí na domácím greenu, ne na tom zámeckém :-)


Žádné komentáře: