No přece : "Žili, byli děd a bába. Jednoho dne děd zasadil řepu, která mu po čase
vyrostla a byla převeliká. Snažil se ji vytáhnout. Tahal, tahal, ale
nevytáhl. Přivolal si tedy na pomoc bábu. Bába se chytla dědka, dědek řepy a tahali, tahali, ale nevytáhli. Tak babka na pomoc přivolala vnučku.Vnučka se chytla babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak vnučka zavolala pejska. Pejsek se chytil vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy
a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak pejsek zavolal na pomoc kočku. Kočka se chytla pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka dědka,
dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak kočka zavolala myš.Myš se chytla kočky, kočka pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka
dědka, dědek řepy a táhli, táhli a najednou řepa udělala „RUP“ a byla
venku". A jak to bylo dnes? Začátek stejný, ale vnučka a kočka jsou v Praze, pes se dnes k nějakému pomáhání neměl a myš? Tu resp. její další příbuzné se nám snad povedlo z nejbližšího okolí přesvědčit, že tu není nic, co by je mohlo zajímat. A tak na dva největší kousky přišly ke slovu rycí vidle a 1,6 kg těžké kousky byly venku. P.S. A až je budeme dělat, to abychom pozvali nejen celé příbuzenstvi, ale i sousedy :-) Dnes přišlo na řadu několik těch nejmenších, ostatní z dnešní sklizně zítra zamíří do sklepa k uložení do písku, aby co nejdéle vydržely v kondici. A ten zákusek k odpolednímu cappuccinu byl rozhodně zasloužený :-)
No přece : "Žili, byli děd a bába. Jednoho dne děd zasadil řepu, která mu po čase
vyrostla a byla převeliká. Snažil se ji vytáhnout. Tahal, tahal, ale
nevytáhl. Přivolal si tedy na pomoc bábu. Bába se chytla dědka, dědek řepy a tahali, tahali, ale nevytáhli. Tak babka na pomoc přivolala vnučku.Vnučka se chytla babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak vnučka zavolala pejska. Pejsek se chytil vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy
a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak pejsek zavolal na pomoc kočku. Kočka se chytla pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka dědka,
dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak kočka zavolala myš.Myš se chytla kočky, kočka pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka
dědka, dědek řepy a táhli, táhli a najednou řepa udělala „RUP“ a byla
venku". A jak to bylo dnes? Začátek stejný, ale vnučka a kočka jsou v Praze, pes se dnes k nějakému pomáhání neměl a myš? Tu resp. její další příbuzné se nám snad povedlo z nejbližšího okolí přesvědčit, že tu není nic, co by je mohlo zajímat. A tak na dva největší kousky přišly ke slovu rycí vidle a 1,6 kg těžké kousky byly venku. P.S. A až je budeme dělat, to abychom pozvali nejen celé příbuzenstvi, ale i sousedy :-) Dnes přišlo na řadu několik těch nejmenších, ostatní z dnešní sklizně zítra zamíří do sklepa k uložení do písku, aby co nejdéle vydržely v kondici. A ten zákusek k odpolednímu cappuccinu byl rozhodně zasloužený :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat