Aneb naposledy už asi bude naposledy. Myšlen hlavně dnešek, zítřek a možná ještě pátek, ale doufání v to už by asi bylo "za hranu", neb tam už se všechny tři předpovědi počasí, které mám ve svém hledáčku, shodují. Stejně tak jako na zítra, kdy by snad na některých místech teploty mohly konkurovat letnímu dni. Na loučení s teplejšími dny reaguje i okolní příroda. Co má ještě na květ, spěchá, aby to nějaký přízemní mrazík nespálil, něco už očekává, že bude na zimu uloženo tak, aby s jarem mohlo zase ožít, a těm jednoletkám už pomalu "zvoní". Každopádně barevně se v těchto dnech předvádí vše, co může. Ale listí zatím poměrně drží na všem. Mimochodem k tomu jsem zaslechl, že pokud v říjnu zůstává většina listů na stromech, lze očekávat krutou zimu. Stejně tak ale na druhou stranu lze prý počítat s tím, že když námi vypěstovaná cibule má málo "košilek", tak bude zima mírná. Krutá tentokrát bude ale určitě pro naše peněženky, ať tomu bude tak či tak. Teď už ale dost psaní a jde se spát. Zítra si chci užít ten poslední záchvěv "babího léta" tentokrát v Praze, tak aby na polední procházku po vltavské náplavce bylo dost sil :-) P.S. Ta kytice tam poputuje se mnou jako malé překvapení za všechno to "trápení" se mnou na mém posledním pracovním místě v Praze. Na rozdíl od "normálních" kytic, ta by v případě správného usušení mohla být i trvalejší, tak snad to vyjde a bude dělat radost delší dobu.
Žádné komentáře:
Okomentovat