"Suchej únor" jen výzvou pro konzumenty alkoholu?

Ale asi jen pro ty občasné. Byť to asi letos, kdy státní rozpočet hledá na stranu příjmů každou korunu, moc radosti těm, co tento stát řídí, neudělá.  Doufejme, že u toho únor zůstane, ale stran samozřejmě jen přiměřených srážek už takový únor nebude. Hlavně aby to byly ty "bílé" a pokud možno po nich následovaly i nějaké ty sluneční paprsky. Kam mířím? Zase na zážitek s běžkami. O ten, kdy to člověka málem vyfoukne ze stopy, v lepším případě, v tom horším že na tom zledovatělém sněhu nepůjde ani udržet směr, o takový zrovna moc nestojím. A tak se dále čeká, byť zítřejší prognóza 15 cm už v podhůří Krkonoš by mohla být základem pro vývoj v dalších dnech. A stran těch slunečních paprsků? Tam to, bohužel, na nějaké to otevření se oblohy v nejbližších dnech nevypadá. Ale přestože se v únorovém kalendáři už vyskytuje více poznámek, než mají obě ruce prstů, budou mít v případě zlepšení podmínek určitě přednost.  Víkend dopadl podle předpovědi, všude foukalo a někde až moc, takže tomu odpovídají i následky. Po dnešní "pěší inspekci" okolí v rámci dopoledního vyvětrání se možno říci, že přestože poryvy větru v našich končinách poměrně důrazně testovaly, zda je vše upevněno či uklizeno,  tak až na několik "přinesených"" zbytků stavebního materiálu z okolních parcel a olámání několika drobných suchých větviček nic dalšího. Tedy ani bez výpadku dodávky elektřiny, takže tentokrát i s kapkou štěstí. V blízkém lese to bylo podobné. Na zemi skončilo kromě několika uschlých větví jen pár soušek určených stejně k pokácení a u borovice u hospody nevydržely dvě větší větve. Byť se vítr příští týden ještě úplně nezklidní, už by nemusel tolik škodit a tahat pocitovou teplotu o hodně níž, než bude ta skutečná. Zítra bych to docela přivítal, byť běžky ještě zůstanou doma. P.S. A já zkusím ten zítřek  zvládnout bez toho panáka :-)

Dva "cestovatelské" dny

Aneb nějak se už v tom lednovém nicnedělání konečně začít musí. Sice jen cestami za zařízením pár již dříve domluvených věcí, takže v podstatě takových cest "na objednávku", ale i tak se při nich člověk zase trošku provětral. Každá z nich měla určitou symboliku. Jedna v tom, že tam se "dobrovolně" obvykle nechodí, tedy ani nejezdí, druhá v tom, že se mi v jejím závěru , byť po trošku delší "přípravě", neb jsem s podepisováním trošku vyšel "ze cviku",  podařilo se zase podepsat podle podpisového vzoru na jednu pro budoucí roky dost důležitou transakci. Proč podepsat osobně, když už banka funguje elektronicky? Toto bohužel ještě do mobilu nepustili resp. virtuální asistentce Kate nesvěřili. A navíc někdy ten anonymní, či odosobnělý přístup, jak říkají někteří, nezafunguje.  V tom "cestování" byla i trocha té nostalgie, kdy jsem se zastavil v místech, kde jsme se, byť poměrně už dávno", chodili koukat na "mašinky". I tentokrát to vyšlo, byť už ty projíždějící vlaky byly o trošku modernější a rychlejší. Na druhou stranu jich v té necelé hodině, co jsem v těch místech čekáním strávil (za jiným účelem, než pozorováním vlaků), ale projelo méně než tomu bylo dříve. Možná i tím, že vlaky na Brno jezdí stále odklonem přes Havlíčkův Brod. A abych nevynechal komentář o počasí, takže stále nic moc nejen v našich končinách. A tak zůstaneme zřejmě u toho, že více cestování si už musíme nechat na příští měsíc. P.S. O víkendu než o nějaké cestování bude spíše starost, aby ohlášený vítr ve svých nárazech nezpůsobil nějaké škody, abychom se nemuseli jít ohřát k zahradnímu krbu, kdyby nešla elektrika.

Není nad jednoduchý a stručný recept

Když jsem zase chvilku brouzdal po netu v oblasti, kde se nacházejí rozumy těch nejlepších kuchařů (tedy v podstatě všech, kteří tam nějakým příspěvkem přispívají a zároveň si to asi myslí), tak se větším písmem objevila upoutávka na "Kuřecí maso po sečuánsku s rýží". Byť se mi dnes do rýže nechtělo, nedalo mi to, abych si to neotevřel. A co? Nezačínalo to tradičním textem "vezmi čistý hrnec/pánev", ale šlo se hned do vaření. A hned dvěma způsoby, přičemž ten druhý byl hodně stručný. Ale nejdříve ten pro ty pokročilé, který začíná pokynem "před zahřátím sejměte etikety", pokračuje "propíchněte nebo otevřete víko a vložte do mikrovlnné trouby" a končí "ohřívejte na plný výkon po dobu 2 minut". Na ten druhý stačí věta "Obsah balení vysypte na pánev a ohřívejte 10 minut".  Takže z toho nic nebude. Nejen proto, že příslušný obal naplněný polotovarem nebyl k tomu k dispozici, ale hlavně proto, že na takové speciality je pořád dost času.

Sice to trošku drhlo, ale účel to splnilo

Takže po té loňské v našich končinách na sníh bohaté zimě nezůstane "účet" této zimy bez příspěvku v kolonce "MÁ DÁTI". Myšleno v takovém množství sněhu, aby se po něm dalo aspoň nějak smysluplně sklouznout. Tedy aby se člověk aspoň trošku vyvětral. Což se splnilo dnes dopoledne, kdy po nočním drobném sněžení byla vrstva sněhu na travnatém okraji cesty do Haldy a mezi třešněmi v třešňovce uznána za schopnou pro sklouznutí se, byť na starých běžkách. Pravda, i trávník na zahradě by vyhověl, ale tam by se na tom "miniokruhu" spíše člověku zamotala hlava. Ono to bylo málem stejné i v třešňovce, ale nakonec z toho po několika okruzích ta poctivá pětka byla, byť na pár místech to opravdu bylo spíše běžkování na mokré trávě. Srovnávat to s podmínkami na horách by nebylo dobré, volba totiž nebyla mezi třešňovkou a horami, ale mezi třešňovkou a gaučem. Takže plusový zážitek, byť jsem se pro jistotu musel před ním při ranní procházce s Clifem ještě přesvědčit, že to vůbec půjde. Škoda jen, že tomu nepřála obloha, jako tomu bylo v sobotu, kdy jsme to zimní sluníčko vnímali v podstatě celý den přes nějaké to okno. P.S. Že už se nám ten nový rok docela rozeběhl, o tom svědčí i návrat pracovního "koutu" do původní podoby, neb vánoční jedlička resp. její zbytky našly své nové místo v pergole u krbu. Ale jen do prvního letošního zátopu :-)

Návrat zimy aneb takové jsou titulky dnešních novin

Ono to totiž až tak horké nebude (aspoň v našich končinách), neb byť se zde objevila sněhová pokrývka ve výšce, která už dovolila se na "kamenkách", tedy starých běžkách, u kterých už nezáleží, zda se ještě více poškrábou, trošku sklouznout, odpolední plusové teploty tu zimu trošku mírní. To sklouznutí bylo ale jen na pár metrech zahrady,  je trávník. Na ostatních místech, tedy ani v okolí zatím smůla. Škoda, že nenapadlo o pár cm více, neb to by už šlo i v třešňovce. Ale dík za to, byť to byla jen taková dnešní třešnička nad tím vším z uplynulých pěti dnů tohoto týdne, kdy se povedlo už i něco umazat z prvních restů po nedávno skončeném malování. Ještě k těm běžkám - na víkend předpovídají, že by i tu pár milimetrů mohlo připadnout, tak to třeba vyjde i někde za plotem. Navíc počítám, že se v nejbližších dnech dozvím termín, kdy k běžkám přibyde i flinta na zádech. Ale to už nebude v našich končinách.  P.S. Letošní lednovou absenci pod Dachsteinem jsme si aspoň trošku "nahradili". Po našem "Baba Jaga" neboli "Jaga Tee", byť jen v domácích podmínkách, neměl chybu :-) 

 

Blue Monday aneb něco na tom asi bude :-)

Za překladem nadpisu tentokrát nehledejme vychvalování pondělí, vyjdu-li z obecného tvrzení, že modrá je dobrá. Je tomu právě naopak, neb pro překlad se v tomto případě používá Skleslé, Smolné či Nešťastné pondělí. O čem že je řeč? O prý nejdepresivnějším dni roku, jak to téměř před dvaceti lety jedna cestovka "vypočítala".  Jednalo se prý o rovnici, která měla zahrnovat faktory jako počet dní od Vánoc a od poslední výplaty, průměrnou teplotu, zbývající dny do následujícího svátku a počet hodin denního světla. Vše navíc ovlivněné počtem nesplněných novoročních předsevzetí a koeficientem chuti vůbec něco dělat. Tuto původní marketingovou akci jedné cestovky spolu s "rovnici" sice nechám na posouzení každého, ale asi na tom něco bude, když se o to začali zajímat odborníci na psychické zdraví. Každopádně včera bylo venku nevlídno, nálada z toho všeho kolem stále nic moc a když k tomu přidáme, že jsme se několik předchozích let v tomto čase "nabíjeli" v bílých stopách pod Dachsteinem, tak na tom označení včerejška skutečně asi něco bude. Ale na to, aby to v úterý už bylo jinak, jsme se ani nemuseli "vykoupit" nákupem nějakého zážitku u nějaké cestovky.  Stačilo dopoledne vyrazit s Clifem do okolí a po poctivé pětce si dát za odměnu jeden groček, aby se nálada zlepšila o 180°. Vždyť vláček nového roku má docela dost zastávek.

2, 9, 37, 38, 56, 59, 62, 63, 69, 70

Co sada těchto deseti čísel představuje? Významů může být určitě více, ale pro ty "znalé našich končin" asi nebude těžké uhodnout. To už ale nechám na každém. Za mne jen tolik, že pokud někdo sázíte "Šťastných 10", může to být i tip na jeden sloupek sázky (za 20,- Kč).  P.S. Pokud by mi event. výherce chtěl za tento tip něco z výhry poslat, tak rovnou prosím, aby to poslal na dobročinné účely.

Sice to není (vlastně ani nemusí být) expres, ale jede se

Uprostřed dalšího víkendu už lze pozorovat změnu. Nemyslím ale tu změnu s velkým Z, která teď aspoň co do komunikace vyplňuje mediální prostor, ale jen to, že tento týden se mi konečně povedlo nastoupit do toho letošního vláčku. Že se tentokrát rozjíždí hodně pomalu, to asi úplně na škodu není a nebude, neb pokud přibydou další témata, zrychlit by měl ještě zvládnout.  Hlavně když bude mít před sebou na té letošní trase správné cíle, rychlost mu už podle toho upravíme. Ta již byla na začátku týdne, tentokrát ale pro provoz na lesní cestě do sousední obce, také "upravena". A to asi jednou pro vždy - dokončenou instalací zábrany přes cestu. A ta tak po letech jejího užívání i pro motorová vozidla zůstane otevřena už jen chodcům a cyklistům, čemuž zatím ale úplně neodpovídá provizorní dopravní značení. V mediálním prostoru žádná změna. Naopak "katastrofických" témat neubývá a stále platí, že největší pozornost se dostává těm nejméně důležitým ale mediálně vděčným tématům. Jakoby řešení těch klíčových problémů nikoho nezajímalo. Mezi "události" tohoto týdne patří i to, že jsem se konečně dostal, pominu-li jednu cestu na otočku do Pardubic, za hranice katastru obce. A asi i to, že se povedlo přetavit první témata do realizace. Takže v nejbližších dnech čekám z jilemnické Hraběnky, samozřejmě  v závislosti na sněhových podmínkách, na potvrzení termínu účasti na zážitkovém biatlonu. Těšit se je už možno i na zatím poměrně vzdálené léto. Chvilku vypadalo, že to bude opět na pár dní někde v Egejském moři, ale nakonec padla volba na severní Atlantik. To vše v čase (třetí sobota v měsíci lednu), kdy jsme v posledních letech pravidelně vybalovali běžky pod Dachsteinem. Tam však ten i venku povinný respirátor zážitky trošku kazí, takže letos je to s přihlédnutím ke všemu kolem opět minus. Takže ty dvě akce jsou vlastně taková první "záplata" za to, co z plánů vypadlo. Ale věřím, že stejně jako se povedlo plánování části letošní letní dovolené, se v pár dnech objeví i nějaký nápad na nejbližší dny, tedy na nějaké to běžkování v tuzemsku. Počasí příštího týdne by mělo zlepšit sněhové podmínky, tak snad bude možno si vybrat z více míst, nejen z hřebenových partií Krkonoš či Orlických hor. Snad ten silný vítr, který by to hlavní sněžení měl provázet, z toho neudělá jen plotny a návěje.  P.S. Že svět už není, co býval, je pravda. Vlastně on díky plynoucímu času ani nikdy nebyl. Proč tedy kvůli tomu hned volat na Linku bezpečí (viz titulky z novin)? Vždyť samotný život je jedna nepřetržitá změna. A taky netřeba za vším hledat jen covid.  A do "kuchařského deníčku" patří poznamenat, že ty včera upečené štrůdly jsou ty poslední z jablek z naší loňské úrody.