Takže po té loňské v našich končinách na sníh bohaté zimě nezůstane "účet" této zimy bez příspěvku v kolonce "MÁ DÁTI". Myšleno v takovém množství sněhu, aby se po něm dalo aspoň nějak smysluplně sklouznout. Tedy aby se člověk aspoň trošku vyvětral. Což se splnilo dnes dopoledne, kdy po nočním drobném sněžení byla vrstva sněhu na travnatém okraji cesty do Haldy a mezi třešněmi v třešňovce uznána za schopnou pro sklouznutí se, byť na starých běžkách. Pravda, i trávník na zahradě by vyhověl, ale tam by se na tom "miniokruhu" spíše člověku zamotala hlava. Ono to bylo málem stejné i v třešňovce, ale nakonec z toho po několika okruzích ta poctivá pětka byla, byť na pár místech to opravdu bylo spíše běžkování na mokré trávě. Srovnávat to s podmínkami na horách by nebylo dobré, volba totiž nebyla mezi třešňovkou a horami, ale mezi třešňovkou a gaučem. Takže plusový zážitek, byť jsem se pro jistotu musel před ním při ranní procházce s Clifem ještě přesvědčit, že to vůbec půjde. Škoda jen, že tomu nepřála obloha, jako tomu bylo v sobotu, kdy jsme to zimní sluníčko vnímali v podstatě celý den přes nějaké to okno. P.S. Že už se nám ten nový rok docela rozeběhl, o tom svědčí i návrat pracovního "koutu" do původní podoby, neb vánoční jedlička resp. její zbytky našly své nové místo v pergole u krbu. Ale jen do prvního letošního zátopu :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat