Aneb nějak se už v tom lednovém nicnedělání konečně začít musí. Sice jen cestami za zařízením pár již dříve domluvených věcí, takže v podstatě takových cest "na objednávku", ale i tak se při nich člověk zase trošku provětral. Každá z nich měla určitou symboliku. Jedna v tom, že tam se "dobrovolně" obvykle nechodí, tedy ani nejezdí, druhá v tom, že se mi v jejím závěru , byť po trošku delší "přípravě", neb jsem s podepisováním trošku vyšel "ze cviku", podařilo se zase podepsat podle podpisového vzoru na jednu pro budoucí roky dost důležitou transakci. Proč podepsat osobně, když už banka funguje elektronicky? Toto bohužel ještě do mobilu nepustili resp. virtuální asistentce Kate nesvěřili. A navíc někdy ten anonymní, či odosobnělý přístup, jak říkají někteří, nezafunguje. V tom "cestování" byla i trocha té nostalgie, kdy jsem se zastavil v místech, kde jsme se, byť poměrně už dávno", chodili koukat na "mašinky". I tentokrát to vyšlo, byť už ty projíždějící vlaky byly o trošku modernější a rychlejší. Na druhou stranu jich v té necelé hodině, co jsem v těch místech čekáním strávil (za jiným účelem, než pozorováním vlaků), ale projelo méně než tomu bylo dříve. Možná i tím, že vlaky na Brno jezdí stále odklonem přes Havlíčkův Brod. A abych nevynechal komentář o počasí, takže stále nic moc nejen v našich končinách. A tak zůstaneme zřejmě u toho, že více cestování si už musíme nechat na příští měsíc. P.S. O víkendu než o nějaké cestování bude spíše starost, aby ohlášený vítr ve svých nárazech nezpůsobil nějaké škody, abychom se nemuseli jít ohřát k zahradnímu krbu, kdyby nešla elektrika.
Žádné komentáře:
Okomentovat