Myšleno v těch dvou sousedních, krajských. V tom prvním nic neobvyklého, vše snad funguje, jak má, a pro to tam hlavní si nezbývá než přát, aby to teplé a slunečné jarní počasí už převzalo vládu a bylo možno vyrazit na první procházky, byť zatím jen krátké. Pro to druhé byl tentokrát připraven "plánek", aby se do vymezeného času vše vešlo. Nakonec se do toho vešel i ten "plechový" oběd i něco málo kultury v improvizované "galerii" pod mostem u hradecké fakultky. Závěr odpoledne byl na tom posledním cílovém místě ve městě o snad již posledním "průzkumu", takže bychom zítra už mohli vědět, co bude ten náš "top". Dnešek uzavřelo zaplnění kufru a zadních sedadel auta letními pneumatikami před jejich zítřejší výměnou. Tentokrát ale za nové, neb ty stávající už měly na konci loňské sezóny dost. Což znamená, že ve městě bude i zítřejší dopoledne. Návštěvu snad asi té nejdražší lávky v Evropě u Aldisu jsem ale ani do "plánu" této cesty do města zatím nezařadil, takže její obrázek tu zatím chybí. Zato tu máme první velikonoční výzdobu, tentokrát z Masarykova náměstí, a také parapet u okna v obýváku s přehlídkou květů orchidejí. P.S. Čím bych chtěl uzavřít první čtvrtletí tohoto roku, byť ještě je před námi zítřek, je fakt, že se mi povedlo, matematicky řečeno, nejen se vrátit na "křivku loňského podzimu", ale i navázat na její trend. Takže ten listopadový "pseudovýkyv" je snad zapomenut a cíl, byť se zpožděním půl roku už neuteče. Opět se potvrdilo, že nestačí jen chtít, ale je třeba i něco dělat.
Žádné komentáře:
Okomentovat