Už ten první den svým obsahem překonal to, co se v uplynulém půlroce vešlo do téměř celého dne v Pardubicích. Pravda, bylo tam více nakupování, což tentokrát znamenalo návštěvu více míst, přičemž se člověk musel vypravit až do centra města. Pohled na rozkopanou Třídu Míru ale moc nepotěšil, zejména když je na vině nekvalitní dlažba, která se teď po cca 5 letech užívání musí vyměnit. Hned ale doplním, že všechny úterní pochůzky byly tentokrát úspěšné. Stran klasické procházky tentokrát přálo počasí, navíc se podařilo překonat i zatím ten letošní nejlepší výkon. Když se člověk ohlédne zpět, tak to, že se za půl roku dostane s podporou francouzské hole na více než 1 km za cca 40 minut, bylo tenkrát jako cíl téměř nepředstavitelné. Zbylé dva dny zejména díky počasí a chuti něco dělat :-) už proběhly v podstatě dle plánu. Vlastně bych měl říci, že dle očekávání, ale to by asi nebylo úplně přesné, zejména když na dnešní poledne byly dva "scénáře", nakonec dopadl ten "domácí". Jelikož se počasí v těchto dnech posunulo dost blízko k létu až na ten nárazový vítr, který občas dokázal být pěkně protivný, zejména když jsem si v tom čase ukrajoval další porci z 30 denního tréninkového plánu, podařilo se v tom plánu na tyto dny ještě nejen něco změnit ale i dokonce vložit. A tak kromě plánovaného sázení brambor a výměny trávníkové obruby kolem užitkové části zahrady, došlo i na částečný úklid pergoly, díky kterému se tam posunula dnešní večeře a užili jsme si tam nejen ji, ale čas po ní, ve kterém jsme si probrali co a jak v následujících dnech, neb jediný, kdo na příští dny nemá nic v plánu kromě svých obvyklých činností, bude Clif. Když jsme se vzájemně ubezpečili, že je vše zajištěno a o vše postaráno, nezbývá, než si zabalit a zítra vyrazit. Když jsem v nadpisu použil přídavné jméno barevný, tak to platilo pro všechny tři dny. Díky sluníčku a teplu bych si dovolil tvrdit, že uplynulé tři dny byly těmi dosud nejbarevnějšími dny od počátku tohoto roku. Když jsem zmínil ten 30 denní tréninkový plán, tak i ten se mi zatím daří každý den naplňovat. Ale aby to mohl člověk tvrdit i po tomto víkendu, čeká další porce ještě před zítřejším odjezdem. P.S. Schválně jsem si zvolil ten "od samotných základů", abych si podle něj ověřil, jak se po 30 dnech může člověk zlepšit. Pravda, ty první dny moc o běhu nebyly, ale den ode dne se přidává s tím, že každý 4. den je "jen" 30 minut rychlé chůze. Uvidím tedy, co přinese 30. den, přesněji řečeno, kam mne mé nohy po těch 4 letech tentokrát donesou po 12 minutách běhu. Říká se tomu Cooperův test a pro každý věk má své limity. Před 4 roky, kdy jsem se začal chystat na Jiz50, to byl takový lepší průměr, na konci přípravy to byl půlmaratón za 2:20 hod.. Tak uvidíme, co "způsobily uplynulé 4 roky a k jakému výsledku se dostanu v půlce května, abych podle toho zvážil další. Že se hýbat nepřestanu, o tom žádná, ale mělo-li by to mít nějaký cíl, než prosté udržování se v kondici, tak jedině takový, u kterého bude oficiální časomíra :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat