Asi tak by mohlo vypadat hodnocení z dnešního podvečera, kdy jsem si nějak promítl události posledních dnů, jejichž průběh se ani aspoň jako uspokojivým nazvat zrovna nedal. Prostě se skoro nic nedařilo. A dnes obzvláště, resp. přesněji byl to den, na jehož začátku jsem si pár věcí tak trošku pomíchal, abych se v tom poté zamotal a až do podvečerního času čekal, jak to dopadne, když míra ovlivnění situace z mé strany byla téměř nulová. Nakonec mi však byl asi osud nějak nakloněn, takže v podstatě všechno dopadlo, jak mělo. Ale byly to nervy. Každopádně velké varování resp. poučení, že setrvačnost a zvyk v provádění některých činností, vlastně už asi většiny z nich, nejsou to, čemu by měl člověk nadále dávat přednost. P.S. První obrázky z řeckého ostrova Rhodos svědčí o tom, že si to tam Clifovi "páníčci" parádně užívají. Ale ani my tu po ránu nezahálíme, byť ty návraty z vycházky do třešňovky končí povinnou očistou mých bot, jeho tlap a srsti na břiše od jemného blátíčka.
Žádné komentáře:
Okomentovat