Minulý víkend opět končil pobytem v Praze, tentokrát prvním hlídáním malého Tomáška, kterému předcházela polední grilovačka na balkóně s pohledem do Hamerského údolí a jižní část Prahy. Což mimochodem byl i "podnět" na doma, že už je čas zapojit do letošních zážitků zahradní gril, když první zvažovaný pokus na začátku května nebyl využit, když jej v tu neděli zastoupil jeho elektrický "kolega". V první "zkoušce" jsme obstáli a když se domácí vrátili ještě v čase, kdy se ještě nezačaly zavírat oči, tak jsme v téměř půlnočním čase zvládli i cestu domů, abychom do dalšího týdne nejen vstali ale i vykročili "ze svého". Další dny sice nic moc zajímavého nepřinesly, ale měly výsledky, což se projevilo zejména v kontejnerech na tříděný odpad i v domácí popelnici na ten směsný. Vzhledem k tomu, že zásoby rakytníku v medu se zmenšily natolik, že kdybych jej nepřivezl v úterý do Pardubic, tak do mé příští návštěvy už ten zbytek nestačil. A to by nebylo dobré, neb pro mamku částečně funguje jako pravidelně užívané placebo. A tentokrát jsem ten nákup vyřídil po svých, což sice znamenalo s půl cesty s prázdným batohem a půl cesty se 4 většími sklenicemi v něm, přesto se to využilo, aby se člověk vrátil o trochu více unaven než z běžné procházky s Clifem :-) Ale cíl byl splněn a v úterý byly doplněny zásoby na dalších několik týdnů. S překlopením kalendáře do druhé půlky týdne se sice začalo zhoršovat počasí, což zejména bylo patrné na teploměru, ale to nezabránilo, aby se na svých místech objevily poslední rostliny, které čekaly na to, až přejdou "ledoví muži". A takovou třešničkou byla krátká ranní návštěva Hradce ve čtvrtek, jejímž výsledkem nebylo jen pečivo na zbytek týdne, ale i několik pochůzek kolem nádraží zakončených získáním lékařského potvrzení k řidičskému průkazu. Byly-li předchozí dny klidné, pátek z toho trošku vybočil, byť nakonec v tom lepším slova smyslu. Začalo to zpožděním ranního autobusu, který až do konce srpna jezdí z důvodu rekonstrukce silnice ve vedlejší obci po náhradní trase, pokračovalo to i zpožděním vlaku do Pardubic, aby zpožděny byly nakonec i rohlíky v oblíbené pekárně, takže jsem se tam musel ještě jednou otočit. Tentokrát to nebylo jen o nákupu v Kauflandu, kde prý mají ještě více než všechno, ale pro pár položek jsem musel ještě do centra, kde to mé putování za pár drobnostmi doplnil drobnější déšť. Ale nakonec vše, co mělo být, bylo. Obvykle by to znamenalo vzít tašku, jít na vlak a za cca hodinu být doma. Tentokrát to bylo jiné, neb na večer bylo domluveno další setkání se spolužáky z devítky, takže to bylo s přespáním. Tentokrát to byl sraz s "kulatým číslem" a s "docházkou" něco přes 50%, omluvami od dalších, kterým účast na dnešní akci překazilo něco důležitějšího a absencí těch, co se buď neozvali nebo se už ani ozvat nemohou. Akce se vydařila snad po všech stránkách, byť na to aby si všichni sdělili všechno, čas stačit nemohl. Takže buď zase příště nebo s některými i v "mezičase". Každopádně páteční téměř rekordní počet kroků doplnila ještě téměř půlnoční cesta z centra města na Višňovku. Ten počet kroků nebyl jen výsledkem dopoledního nakupování, ale odpoledne jsem se ještě před začátkem srazu vypravil pod zámek, abych si tam vyfotil nově instalovanou skulpturu koně a netušíc, že se ve stejném čase pořádá další ročník muzejní noci, se tam zamíchal mezi slušné davy návštěvníků a chvilku si počkal i na pár obrázků odtud, abych je měl "bez lidí". A aby se to nepletlo, tak podobný dav návštěvníků mne čekal při cestě domů na hradeckém Terminálu hromadné dopravy, kde se slavilo 75. výročí trolejbusové dopravy ve městě. Mimochodem historické trolejbusy jezdily i včera večer v Pardubicích. Takže i tam podobné připomenutí se typické dopravy pro obě města. Já jsem si dnes "mezi" oběma městy k tomu ještě, byť na pár okamžiků, přidal i pocit z trošku rychlejší jízdy elektrickou trakcí s vlakem Českých drah, když ve stejném čase dosedl na plochu letiště na řeckém ostrově Rhodos spoj QS1146, na jehož palubě začala svou druhou desítku letů naše Štěpánka. Takže po jejich na tento čas tradiční pozdrav Καλήμέρα. Jinak ten poslední obrázek však není z dnešního dne, přesto je pro uplynulých několik dnů ale něčím symbolický. P.S. A počasí to není :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat