Tentokrát moje kroky vedly do Holešovické tržnice, aby tam včerejší večer vyplnil kurs vaření. Tentokrát to byla vietnamská kuchyně. Proč zrovna ta? Asi pro svou lehkost, pestrost, plnou různých chutí, používáním čerstvých surovin a na rozdíl od těch dalších asijských používáním více bylinek a méně pálivého koření. Gastronomie mající i určitý filosofický základ. Pět jejich základních chutí se řídí pěti elementy vycházejícími z tradiční čínské medicíny. Tedy ostrá (železo), kyselá (dřevo), hořká (oheň), slaná (voda) a sladká (země). V jídlech vždy převažuje buď ta jedna dominantní nebo jejich skvěle vychytaná kombinace. A tak jsme se snažili, aby to tak dopadlo i s námi připravovanými jídly. Suroviny a metodické resp. i praktické vedení ), aby to tak dopadlo, bylo na té nejvyšší úrovni, navíc jsme získali i spoustu doprovodných rad i informací. Úplně "nedopadlo" jen to, že co jsme si navařili, to jsme všechno nesnědli. To se opravdu nedalo, neb připravená jídla rozhodně nepředstavovala dětské porce, aby se to čtyřchodové menu dalo zdolat. A tak část toho hlavního jídla skončila v krabičce a dnes bude použita jako "upoutávka" na mé příští větší domácí vaření, kdy bych si chtěl ověřit s využitím získaných receptů a pořízené fotodokumentace, jak se to tentokrát povede už bez odborného vedení :-) Na rozdíl od indické kuchyně, kde jsem doma nejprve dvakrát hledal to optimum pálivosti, tady si myslím, že bych to mohl dát "z první" a věřím, že ten skvělý zážitek, který jsem si z kursu odnesl, posunu dále. P.S. A když to dobře dopadne, nebude od věci oprášit i jeden hodně starý recept na jarní závitky, který u nás zanechali po tom, co nám je připravili na oběd, někdy na začátku devadesátek čtyři vietnamští inženýři praktikující v tom čase v Elektrárně Opatovice nad Labem. Jen ten recept aspoň u jedné položky dozná změny, Glutasol (přípravek na rozvinutí chuti) určitě nahradí trocha čerstvých bylinek. A ještě z "druhého soudku" - dnes už horký čaj o páté (ranní) nebyl :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat